11 srpna, 2015

Pro koho je vlastně hudba při bohoslužbách?


Když se známého kazatele R. Warrena ptali, co by udělal jinak, kdyby znovu zakládal seddlebacký sbor, prý řekl, že by věnoval více úsilí a peněz na to, aby vytvořil prvotřídní hudbu, která odpovídá skupině, kterou chtěl oslovit evangeliem. Neudělal to dle jeho slov proto, že si neuvědomoval, jakou moc hudba má…


Asi není třeba dodávat, že Warren má pravdu. Hudba je nejdůležitějším faktorem, který určuje hodnoty každé generace. Má obrovskou moc a dobrá píseň někdy zasáhne lidi silněji než dobré kázání. Zároveň hudba i rozděluje, liší se podle kultur, zemí, osobností, rozděluje i generačně. Když jsem svým synům pouštěl „hity“ – tedy to, co jsme poslouchali před třiceti lety na rádiu Luxenberg, nebo z magnetofonových pásků či černých desek, protáčeli panenky a mladší (a drzejší) prohlásil, že toto poslouchali už lovci mamutů…

Hudba do velké míry vypovídá i o tom, kdo jsme jako sbor a jakou (pokud vůbec), chceme oslovit skupinu lidí. Neexistuje žádný duchovní hudební styl. Pokud je něco duchovního, pak je to text, který melodie nese. Zvěst, kterou ta která píseň nese, se dá předat celou řadou hudebních stylů. Jaký hudební styl se nám líbí, rozhoduje naše kultura a možná i náš původ, nikoli „duchovní výše“.

Luther nazýval hudbu služkou teologie a to proto, že si dobře uvědomoval její sílu. Dokonce tvrdil, že pokud se křesťanská víra vyznačuje tím, že Boha chválí s radostí a vděčností za jeho milost a milosrdenství, pak hudba a zpěv mohou tuto radost často zprostředkovat lépe, než mluvené slovo. Ch. Wesley použil řadu lidových melodií z anglických hospod i operních domů své doby. Kalvín se seznámil se zpěvem se zpěvem Lutherských žalmových písní v německém sboru ve Štrasburku. V Ženevě pak navrhl žalmy zpívat při bohoslužbách, za což byl dokonce ze Ženevy na nějaký čas vyhnán. Nějakou dobu platil dva autory světských písní, aby zhudebňovali jeho teologické texty. Anglickou královnu tyto „vulgární melodie“ popudili natolik, že o nich posměšně mluvila jako o Kalvínově „ženevském vrzání“.

Když byla poprvé otištěna známá píseň Tichá noc, prohlásil o ní ředitel mohučského hudebního dómu, že jde o „vulgární hloupost bez jakéhokoli náboženského či křesťanského citu“. O Handlovu Mesiáši někteří církevní představitelé mluvili jako o „vulgárním divadle“ a to mj. proto, že odsuzovali příliš časté opakování a málo zvěsti. „Haleluja“ se v Mesiáši opakuje skoro stokrát. A ještě jedna perla na závěr. Protože hudba byla kontroverzní vždy, prý slavný kazatel Spurgeon nazýval svůj hudební odbor ministerstvem obrany.

Diskuse o hudebních stylech je a byla hodně kontroverzní a osobní. Proč? Protože se hudba je součástí uctívání a uctívání souvisí s osobním vyjádřením lásky k Bohu.

Ať se nim to líbí nebo ne, hudba určuje atmosféru shromáždění. Asi každý pastor zná zoufalý pocit, kdy nastupujete na kazatelnu poté, co hudba vyvolala depresivní náladu a shromáždění pohřbila. Stejně tak ale jistě známe i opak. Johh Bisagno, kazatel patnácitisícového sboru v Texasu napsal: „Písně hodné pohřebních plaček a upjatí vedoucí hudebních těles mohou sbor zabít rychleji, než cokoli jiného.“ R. Warren k tomu dodává, že „pokud nezvládáte hudbu, hudba ovládne vaše bohoslužby.“

Moje otázka je, koho chceme hudbou oslovit. Pokud přijdu na „koncert modliteb a chval“, pak je jasné, že cílovou skupinou jsou křesťané. Nebudou mi vadit specificky křesťanské slovní obraty, ani „kultická gesta“ v podobě mávání prapory, tančících jedinců, nebude mi vadit ani případný zpěv v jazycích, ani exaltované projevy, stejně tak očekávám, že chvály budou trvat déle. Stejné projevy na shromáždění, kde jsou nevěřící, mi v naší kultuře přijdou mimo. Pokud přijdu do sboru, kde se nepředpokládá, že by přišli nevěřící, pak snesu dlouhý zpěv, tolerantně přejdu případný falešný zpěv a vrzání na nástroje a rád si zopakuji některé staročeské výrazy. Jako „starý mazák“ snesu leccos, včetně hudby.

Jenže je církev a specificky nedělní setkání, které bývá jedním z hlavních setkání církve, hlavně pro věřící nebo pro hledající nebo pro obě skupiny najednou? Odpověď na tuto otázku bude určovat i to, jakou hudbu volíte a jak vypadá celá bohoslužba. Osobně jsem přesvědčen, že neděle má být pro obě skupiny. Abychom ale neteoretizovali… pokuste se představit, že příští neděli přijde do sboru váš kolega… a bude muset absolvovat 40 – 50 minut „chval“ se vším všudy. Nebo písně, které nás sice „spojují s věky“, ale kolega žije v 21. století a „spojení s věky“ mu, žel, jaksi nedochází. Zřejmě bohoslužbu  nedá nebo se bude muset hodně překonávat.

Pokud mezi nás nevěřící chodí a pokud chceme, aby chodili dál, pak tomu přizpůsobíme i naší hudbu. Jak? Budeme více myslet na kvalitu, chvály budou časově omezené, budeme více přemýšlet nad texty i nad melodií atd. Nejde o to dělat kompromisy, co se evangelia týká, ale o to, aby texty byly srozumitelné, aby bohoslužba měla spád a abychom se nemuseli za svoji hudební produkci stydět. Hudbou oslavujeme Boha, zároveň ale náš styl a provedení nemá být pro nevěřící překážkou, ale naopak má přitahovat.

Obávám se, že mnohé sbory na možnost, že by v neděli přišli nekřesťané, rezignovaly. Podle toho vypadá hudební produkce, která jen posiluje, že se vlastně za to, co produkujeme, před světem stydíme a to nikoli nezbytně kvůli kvalitě hudby, ale celkové rozplizlosti bohoslužeb, archaickým obratům písní, někdy nekonečné délce atd.

Při tom by stačilo tak málo – pouhá změna mentality směrem k otevřené církvi. Nebo je to vlastně strašně moc… a proto máme „prýma duchovní klíma“ a hledačům je vstup zapovězen. Ale co. Hlavně že jsme si mocně zachválili nebo srdečně zazpívali!

5 komentářů:

Pago řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pago řekl(a)...

Ano, jsme tu jako církev ne proto, aby nám spolu bylo fajn, ale kvůli těm ostatním. Kde se na to zapomíná, tam se z církve misijní stává církev muzejní. Kancionál (už to jméno!) a Kralická bible zaujmou dnes už nanejvýš milovníky starožitností, jako nástroj evangelizace jsou však nepoužitelné. Kdo chce oslovit nevěřící, musí mluvit jejich jazykem, ne svým oblíbeným církevním žargonem. Totéž platí o hudbě a dalších výrazových prostředcích.

Unknown řekl(a)...

Máš recht Davide. Tohle téma mě také pálí už déle, takže mě tvůj článek rozohnil.
Je velký problém, že křesťané dělí muziku na "křesťanskou" a "světskou". Tu první výhradně poslouchají, tu druhou znají většinou jen z rádia. Čím srdce přetéká, to ústa mluví, nebo co posloucháš, to hraješ. Pak se není co divit, že muzika křesťanů málokdy obstojí před necírkevní veřejností, nezaujme, neosloví, vyděsí...
Co více, křesťanská muzika se povětšinou omezila už jen na bohoslužebný doprovod. Křesťanské písničky už jsou jenom o tom, jak je Bůh super a že má křídla, chválahaleluja, a hlavně ať nám to zní jako hilsonk a nebo aspoň jako Tretí deň. Utvrdit se v přesvědčení, že tato cesta je jediná správná, se ještě jezdíme přesvědčovat na všechny křesťanské festivaly.
Copak křesťané nedokážou mluvit, zpívat o ničem jiném? Nemáme v životě už nic jiného o čem bychom zapěli?
Kde jsou doby, kdy církev určovala standard kvality umění a kdy umělecká díla komentovala svět v jeho šíři a barevnosti...

Je pravda, že muzika je snad nejsilnějším nástrojem komunikace v současnosti. My ji používáme jen k tomu, abychom si v církvi zachválili. Takže potřebujeme jednoduchou melodii, ať ji zvládnou i dětičky, jednoduchý kolovrátkový doprovod, ať to uhraje kapela neumětelů, a hlavně bicí jednoduše a potichu... Naštěstí ještě máme pro zichr v církvi varhany za deset mega, ne však varhaníka, ale jen přeučeného klavíristu samouka...
Jaký signál světu to vysílá o nás křesťanech, kteří takovou muziku produkujeme, se můžeme dohadovat a už jen doufat, že tuto neděli nikdo hledající zase nepřijde.

Unknown řekl(a)...

Ano, hudba má obrovskou moc a vliv na lidi... Zážitek bývá umocněn, jedná-li se o vnímání, poslech, produkci i cíl ve společné skupině.
Také je pravdou, že hudba (do velké i malé míry, dle situace) určuje atmosféru společných shromáždění – náboženských i jiných.

Jestli jsem článku dobře porozuměl, měli by si křesťané vypracovat vhodný způsob, jak nově příchozí hudbou neodradit, připoutat a naladit na kázání, poslech slova Božího. Není ale ovlivňování lidských srdcí a mysli čistě starostí Boha?

Unknown řekl(a)...

KAMI SEKELUARGA TAK LUPA MENGUCAPKAN PUJI SYUKUR KEPADA ALLAH S,W,T
dan terima kasih banyak kepada AKI atas nomor togel.nya yang AKI
berikan 4 angka [7273] alhamdulillah ternyata itu benar2 tembus AKI.
dan alhamdulillah sekarang saya bisa melunasi semua utan2 saya yang
ada sama tetangga.dan juga BANK BRI dan bukan hanya itu AKI. insya
allah saya akan coba untuk membuka usaha sendiri demi mencukupi
kebutuhan keluarga saya sehari-hari itu semua berkat bantuan AKI..
sekali lagi makasih banyak ya AKI… bagi saudara yang suka main togel
yang ingin merubah nasib seperti saya silahkan hubungi KI JAYA WARSITO,,di no (((085-342-064-735)))
insya allah anda bisa seperti saya…menang togel 870 JUTA , wassalam.


dijamin 100% jebol saya sudah buktikan...sendiri....







Apakah anda termasuk dalam kategori di bawah ini !!!!


1"Dikejar-kejar hutang

2"Selaluh kalah dalam bermain togel

3"Barang berharga anda udah habis terjual Buat judi togel


4"Anda udah kemana-mana tapi tidak menghasilkan solusi yg tepat


5"Udah banyak Dukun togel yang kamu tempati minta angka jitunya
tapi tidak ada satupun yang berhasil..







Solusi yang tepat jangan anda putus asah... KI JAYA WARSITO akan membantu
anda semua dengan Angka ritual/GHOIB:
butuh angka togel 2D ,3D, 4D SGP / HKG / MALAYSIA / TOTO MAGNUM / dijamin
100% jebol
Apabila ada waktu
silahkan Hub: KI JAYA WARSITO DI NO: [[[085-342-064-735]]]


ANGKA RITUAL: TOTO/MAGNUM 4D/5D/6D


ANGKA RITUAL: HONGKONG 2D/3D/4D/



ANGKA RITUAL; KUDA LARI 2D/3D/4D/



ANGKA RITUAL; SINGAPUR 2D/3D/4D/



ANGKA RITUAL; TAIWAN,THAILAND



ANGKA RITUAL: SIDNEY 2D/3D/4D



DAN PESUGIHAN TUYUL