29 dubna, 2016

Léčení psychických nemocí "pouhou vírou a Biblí"!?


Byl jeden muž, který se stal křesťanem. Oddaným, horlivým křesťanem. Svoji víru myslel smrtelně vážně. Tento úžasný člověk se celý svůj život lopotil s jistou psychickou nemocí. Bojoval statečně, moc statečně, jenže nemoc ho vždy znovu a znovu dostihla. Nakonec vyhledal odbornou pomoc. Začal pravidelně docházet k psychiatrovi, který mu prostřednictvím léků pomohl. Dotyčný se postupně zlepšoval, nicméně jeho léčba závisela mj. na tom, že léky nevysadí. To se dařilo, až do jedné chvíle… Do chvíle, než se dotyčný setkal se skupinou křesťanů, kteří mu řekli, že křesťan nemá chodit k psychiatrovi, že psychické nemoci se nemají léčit skrze léky, ale skrze modlitbu a skrze Boží slovo. Ti, kdo s touto radou přišli, tvrdili, že Boha znají již dlouho a navíc to, co říkali, vypadalo, že má hlavu a patu. Dokonce to podepřeli několika citáty z Bible. Dotyčný nový křesťan je nakonec poslechl a léky vysadil. Jeho rádci se radovali, že dělá kroky víry a že se spoléhá více na Boha než na doktory. Ujistili ho, že Bůh se k jeho víře přizná, protože psychické nemoci jsou od zlého! Abych příběh zkrátil. Dotyčnému se jeho psychická nemoc vrátila s několikanásobnou silou. Dnes je po smrti, protože si vzal život… Dotyční rádci na tuto tragédii reagovali, že asi měl malou víru a nevěřil některým veršům v Bibli. Psychická nemoc je přece od zlého a správný křesťan „prášky na hlavu“ brát nemá, stejně tak nemá chodit k psychiatrovi či psychologovi…
<


Děsivý příběh, který se ale v různých obměnách opakuje i dnes. Většinou nekončí na hřbitově, ale opakuje se. Vychází z „teologie“, že psychické nemoci jsou od zlého a z drzosti někomu druhému zcela neodborně radit, aby přestal brát léky.

Prosím, aby mi bylo rozuměno. Nepíšu, že se nemáme modlit za nemocné a to včetně lidí nemocných psychicky. Nepíšu, že některé psychické projevy nemohou mít souvislost s démonickou posedlostí. Nepíšu, že není možné, aby byl psychicky nemocný člověk zbaven své nemoci modlitbou. Netvrdím, že psychická nemoc nemůže mít někdy svoje kořeny ve špatném životním stylu nebo v otevírání se zlu. Vím, že hranice mezi duchem a duší je nesmírně citlivá a dokonce se ptám, známe ji vůbec? Vím, že propojenost mezi duševními nemocemi a duchovním světem může existovat. Jenže toto a mnohé další nesmí snižovat práci poradců, psychologů nebo psychiatrů. Mnoho psychických nemocí se dá léčit a to jak skrze odborně vedené terapie, tak skrze předepsané léky.

Tvrzení, že v biblických dobách se podobné věci skrze léky neřešily, je na stejné úrovni jako tvrzení, že se v biblických dobách nepoužívala narkóza, antibiotika nebo antikoncepce. Buďme rádi, že nám Bůh dal možnost poznání a spíše život, který se i díky kvalitní medicíně prodloužil a zkvalitnil, využívejme k dobrým věcem, k Boží slávě a dopřejme to i dalším lidem.

Odpůrci by mi namítli, že některé projevy, o kterých čteme v Bibli jako o démonických, by dnes byly diagnostikovány jako psychická nemoc a byly by podle toho léčeny. Léčení psychických nemocí pomocí moderní medicíny je tudíž pro křesťana krokem vedle. Místo doktora by správnému křesťanovi měl pomoci exorcista, modlitební tým nebo správná aplikace biblických textů. Co když je to ale podobné, jako např. s rakovinou nebo cukrovkou? Tedy využíváme moderní medicíny, hledáme, zda nemoc nemůžeme překonat i změnou životních návyků a zároveň se modlíme za uzdravení.

Další námitkou je, že nelze srovnávat psychické nemoci s nemocemi těla. Tělesné nemoci proto lze léčit pomocí léků, psychické nikoli. Na jednu stranu je jasné, že otevřít svoji duši někomu cizímu – byť odborně vyškolenému - je jiné, než jít s výronem kotníku k chirurgovi. Zároveň ale striktní dělení na tělo a duši odporuje biblickému pojetí člověka, který je silně holistický (celistvý). Bible nesnižuje tělo či hmotu a nevyvyšuje ducha či duši. Koncept nadřazení duše nad tělem má mnohem blíže k Platonovi či později novoplatonismu než k Písmu. Navíc je dobře známo, jak moc je tělo provázáno s duchem, jak moc psychické problémy ovlivňují tělo a jak stejné platí obráceně.

Jinou námitkou je, že mnozí z těch, kteří stáli u základů psychologie, byli nejen nevěřící, ale někdy        i silně anti-křesťanští. To je nepochybně pravda, zároveň ale není důvodem si myslet, že jen křesťané jsou schopni přijít na nejrůznější zákoutí lidské psýché. Pokud např. budu chtít jít s dítětem k dětskému psychologovi, potom budu rád, je-li i křesťanem, zároveň křesťanská víra z nás neudělá automaticky odborníka ve svém oboru. Pokud bude v okolí kvalitní nevěřící dětský psycholog, půjdu s dítětem za ním. Stejně tak jako kazatel nemám problém s psychologem konzultovat některé oblasti týkajících se mé pastorační praxe a např. se s ním radit o tom, jak se projevuje deprese, schizofrenie atd. Tím nijak nezpochybňuji důvěru v Boží moc a v Boží zásah. Uvedu jiný příklad. Pokud má dítě poruchu ADHD a tudíž mi svým chováním leze na nervy, pak se nejedná o projev neposlušnosti, který budu léčit biblickým veršem „kdo šetří hůl…atd“., ale pošlu dítě k dětskému psychiatrovi, který mi dá odborné rady, jak s dítětem pracovat. Tyto rady ale ze mne nesejmou zodpovědnost se za dítě modlit a zodpovědnost každodenního hledání sil a způsobů, jak s takovým dítětem pracovat. Jiným příkladem může být ochota podstoupit psychologické vyšetření třeba z důvodu nutnosti splnit nějaký náročný úkol. Ono když se např. na post duchovního dostane psychopat, bývá zle… a není to vůbec snadné poznat. Pozná se to obvykle, až když je pozdě a když je x lidí duchovně pomláceno.

Abych mohl psychologii používat i jako křesťan, pak je zde důležitý následující předpoklad. Musím vědět, jaká je její mez a to, že vychází z jiných předpokladů, než víra (což ji ale nijak nedegraduje). Dobrý psycholog může leccos rozkrýt, pojmenovat. Zároveň to nijak nebrání tomu, abych jako duchovní mohl s nemocným člověkem pracovat a ukazovat mu další dimenze a východiska jeho života a to z křesťanského úhlu pohledu.

Nepsal bych tyto řádky, kdybych neznal některé smutné příběhy, z nichž jsem jeden napsal. Jako lidé i  jako křesťané máme tendence žít v extrémech buď a nebo. V kontextu pojednávaného tématu buď psychologie a psychiatrie pro křesťana nikdy, nebo naopak – jedná se o zázračný všelék. Obojí je špatná cesta.

Jsem vděčný, že ve sboru mohu spolupracovat s lidmi, kteří jsou vystudovaní psychologové, kteří prošli tzv. výcvikem, zároveň s těmi, kdo jsou lékaři. Není to boj buď kazatel nebo psycholog nebo lékař a někdy i exorcista, boj buď tělo, duch nebo duše. Je to spolupráce, na jejímž konci jsou někdy lidé, kteří jsou schopni se navracet do života a k následování Krista.

12 komentářů:

Karel Konečný řekl(a)...

K otázce uzdravování, která je pro některé křesťany(nevím zda je správné použít toto slovo)zásadní bych si dovolil uvést tento názor:
Přikláním se k biblickým základům(myslím katolickým), které uvádí, že po prvním století byly zázračné dary ducha svatého odňaty v souvislosti s tím, že bylo dosaženo plnosti tj. Nový zákon.K tomu jsou uváděny citace z bible. Tehdy v prvním století ty zázračné dary nebyly použity jako cíl, ale cílem bylo přes uzdravení známých postižených lidí přitáhnout k evangeliu pohany. Je uvedeno, že tyto duchovní dary budou obnoveny při druhém příchodu Božího syna Ježíše Krista. Je to smutné, že někteří propadli honbě za zázraky a proroky.
Mám za to, že je to vše falešné.
Přesto se domnívám, že láska(Agapé)by měla v těch případech které jste uvedl svůj účinek, ale nevylučuje to psychofarmaka.
Pro to o čem píšete(exorcismus) je jistě třeba dar rozlišování duchů a to může také být kámen úrazu.

Katy řekl(a)...

Líbí se mi Davidův pohled a je mi líto reakcn níže. Proč popírat Boha zázraků!!!

Unknown řekl(a)...

Nemůžu nic než souhlasit. Nebudeš -li brát prášky,tak ze schizofrenie a psychozy z 99 procent uzdraven nebudeš. Pokud je brát budeš, máš vysokou pravděpodobnost, že nebudeš jezdit už do léčebny a tvůj život bude daleko kvalitnější. Kdyz jsem zacal poctive brat leky,tak teprve jsem byl uzdravovany a vysvobozovany. Leky dusi nastaví prostředí, ve kterém je vysoká pravděpodobnost úspěchu. Je zajímavé, že jsem dnes večer měl sen. Pán mi naznačil, kromě jiných věcí, že něco ještě uzdraveno není a invalidní důchod potrebuji. Možná v budoucnosti se to změní. Vybídl me k víře.
Co je velmi podstatné k tomu říci, že ne ke všemu je potřeba exorcista. Co se týče této věci, moje osvobozování probíhalo u mě doma, kde jsem budoval svůj vztah s Panem na modlitbách. Ale bez poslušnosti k mé doktorce, s kterou jsme si vybudovali krásný vztah, bych nikdy nebyl tam, kde jsem. V roce 2003 jsem byl naposled v Havlíčkově Brodě. Jinak jsem tam jezdil skoro každý rok. Ani to už nemůžu spočítat. Bez léku to nejde. Jestli jsi psychicky nemocný a jsi křesťan, ber léky. Bez toho se neposunes. Jinak velice me povzbuzuje moje církev, kde slouzim a kterou miluju. Vláďa Krcek Církev Bratrska v Hradci Králové

Unknown řekl(a)...

Dáli Bůh tak se vám otevřou oči.
Věrní učedníci chodí po světě a kážou evangelium v moci a slávě a Bůh je s nimi a potvrzuje jim pravost evangelia zázraky znameními a přidává k nim zástupy neboť evangelium je moc ke spasení a provází ji moc Kristova. Bůh je jenom dobrý.

Marek 16:20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.

Židům 2:4 Bůh potvrzoval jejich svědectví znameními, divy i rozličnými projevy své moci a rozdílením Ducha svatého podle své vůle. Ježíš je stejný dnes, byl včera a bude i zitra i jeho zázraky a moc neboť on je dokonalí Bůh a nemění se ani svá rozhodnutí.https://www.youtube.com/watch?v=zka4DUYeJ5g

Karel Konečný řekl(a)...

Opravte si hrubky a slušní lidé uvedou své jméno.

Daniel Kurowski řekl(a)...

Milý Učedníku Krista Ježíše a bratře/sestro v Kristu,
moje svědectví je, že jsem ve svém strachu a svíravých úzkostech velmi dlouho volal k Pánu a k zázraku nedošlo, ač jsem za to prosil a toužil po tom. Místo toho mě Bůh pevně vedl jinou cestou - cestou poznávání sebe sama i Jeho. Tato cesta vedla a ještě stále vede přes psychologa a psychiatra a jestli jsem si něčem jist, pak tím, že mě po ní vede právě Bůh a že je dobrá, i když dlouhá a náročná. Něčí cesta vede přes zázrak, něčí přes psychiatra - Boží vůle a jednání prostě nejde zaškatulkovat.

Unknown řekl(a)...

Karle konečný, je třeba sem dát verše z Bible, které potvrzují tvojí domněnku, že divy, zázraky uzdravení skončily dobou apoštolů. Což je nesmysl. S tím prvním souhlasím, že si lidé z uzdravování...udělali cíl a ne prostředek k poznání Krista.

Karel Konečný řekl(a)...

Ten názor, že zázračné duchovní dary byly po prvním století odňaty vychází z toho, že ještě tehdy nebyl sepsán Nový Zákon a apoštolé měli ty dary pro potvrzení toho, že zvěstují Boží slovo. Pak když nastala plnost tj. byl Nový Zákon tak již zazračných darů nebylo třeba. Žd 6,5 , Joel 2,26-3,2, 1K 13,8-10 a doplňuje to Ef. 4,8-14.

MB řekl(a)...

Davide, díky za nový článek. K diskuzi kolem zázraků a uzdravování chci říct to, že jsem zázraky zažil, a díky Bohu za ně! Zažil jsem ale i naivní a a rogantní lidská očekávání, že přece Bůh zázrak učinit musí, a ono se nic nedělo. Bůh je svrchovaný a jeho vůle je svatá. Možná Bůh dělá zázraky tam, kde se nějak nově razí cesta evangelia. Také možná tam, kde není dostupná lékařská péče. Na druhou stranu, nevěřící psychiatr bude léčit člověka psychofarmaky, i když půjde o posedlost. Co má také jiného dělat... Posílám odkaz na pěkné svědectví o zázraku. https://www.youtube.com/watch?v=SSpYSL65CQ4

Unknown řekl(a)...

Dobry den, jako dite r.1970-80 sem byl ve skole naprosto nezvladatelny, nikdo tehdy neresil mozny problem a rodinou anamnezu, alkohol atd. V r.1985 sem si zacal pichat dostupne leciva se starsim bratrem. V 21letech sem byl naprosto rozbita osobnost s 4krat pokusem o sebevrazdu a 2krat soudne v detoxu §187 a/b. Pote sem prozil v r.91 obrat ke Kristu jako svemu Zachranci, o hlasech predtim nemluvim, prozil sem si peklo. K lekarum chodim a beru dvoje antidepresiva, sem v Bozim Slove a do cirkve chodim kazdy volny cas, sem 20let zenaty a deti nam odrustaji, musel sem spojit oboji, verim v zaraky a ziju je 'ale' beru leky, jsem min? ne, jsem na tom pred Jezisem stejne jako muj kazatel :) bez te minulosti a ne v tak konstantni vire, on vede a ja jdu s nim, zijeme viru oba i nase rodiny, cekam na 100% vysobozeni a to i od blbosti.. roman

Unknown řekl(a)...

Romane dík za povzbudivý příspěvek. Je to někdy boj. Držím palec. ☺

Unknown řekl(a)...

david se lepší )pokud nepíše o politických tematech), opět výborný článek s davkou moudrosti a Boží lásky k věci.
se vším co píše se dá až bezvýhradně souhlasit v tomto článku
jan