Pár myšlenek k Brodfestu 2015

Přiznám se, že když jsem se dozvěděl, že Petr končí s Odborem mládeže, jedna z mých prvních myšlenek byla, že by bylo správné Brodfest zrušit. Akce podobného formátu totiž dělat na koleně dost dobře nejde. Nějak se to udělat sice dá, ale skutečně jen „nějak“. Pokud se lidé ze špatně připravené akce vrátí znechucení a otrávení, pak je lepší nedělat nic. Nakonec jsme se ale rozhodli do Brodfestu jít. Třeba dodat, že spolu s místními byla hlavním tahounem Monika Kučerová, které vydatně sekundovala Hedvika Benáková. Díky holky, bez vás bych dnes neměl o čem psát. Celkově se na přípravách podíleli i další lidé, ale bylo jich málo. Z mého hlediska byl ale konečný výsledek výborný.

Pokusím se o několik pohledů a postřehů.

Brodfest je stále dokola srovnáván s United. Určitě si vážíme toho, že někoho vůbec napadne toto srovnání, zároveň srovnáváme nesrovnatelné. Vítáme mládežníky z jiných denominací, zároveň ale Brodfest není multi-denominační, proto je početně menší. (Mimochodem v datu Brodfestu proběhlo několik dalších denominačních setkání mládeže.) Dále Brodfest není a ani být nechce hudebním festivalem. Jsme rádi ze několik kapel, které v Brodě byly, ale nebylo a asi ani nebude naší vizí počet kapel navyšovat. Specifikum Brodfestu je ve vynikajících seminářích a v hlavních řečnících. V tomto má CB obrovskou výhodu, že je schopno dát dohromady mnoho nadstandartních řečníků, kteří mohou vystupovat na jakékoli jiné konferenci. Dále ke specifikům Brodfestu patří i sporty, které jsou zajímavé v tom, že proti sobě nastupují jednotlivé mládeže. Nikoli specifikum, ale skvělou pomocí je i poradenská místnost, která i tentokrát posloužila mnohým z vás.  K United ještě tolik, že rozhodně nechceme nijak soutěžit nebo se měřit. Chceme si naopak navzájem propagovat svoje akce a vzájemně si přebírat dobré nápady.

I přes upadající zájem o jakékoli konference Brodfest stále patří k nejpočetnějším křesťanským akcím v ČR. Důvodů je mnoho. Jistě jedním z důvodů je dobrá tradice „sjezdů“, dále systematická práce s mládeží na sborech a v neposlední řadě i očekávání, že se jedná o akci kvalitní. Laťka je nastavena hodně vysoko a není snadné jí udržovat. Nicméně se o to pokoušíme a dokonce jí chceme i zvyšovat. A přesně zde je otázka – jak jí zvyšovat. K požehnání přece stačí modlitba. Ano, stačí. Zároveň ale zvěstujeme v kontextu kultury mládeže a ta se mění a to hodně rychle. Určitě byste našli nějaké chybky, protože chodíte více na koncerty než já, máte mnohem větší přehled, co se kapel a chval týká, ale když jsem viděl takřka dokonale šlapající videotechniku, sestřihy, ozvučení (vím ale, že na zvuk se vždy bude nadávat), titulky k písním, reflektory, konferenční brožury a nevím co ještě, tak jsem zíral.
Nikoli nad technikou – tak to dnes prostě je, ale nad tím, kolik toho je schopen dát dohromady velmi malý tým nadšenců. Zdůrazňuji nadšenců, nikoli profesionálů (což se nutně nevylučuje). Chtěli jsme vám ukázat přinejmenším jednu věc – i věci pro Boha se dají dělat hodně dobře. Prosím rozumějte mi – nechválím sebe, tentokrát jsem technické věci vůbec neměl ve svém výseku práce (možná proto tak dobře fungovaly).

Přiznám se, že mě mrzí, že mnoho mládežníků zůstalo doma. Nepíšu to proto, abych si honil triko kvůli číslům (pokud bych to počítal tak, jako to počítají jiné festivaly, tedy kdo prošel do hlavního sálu včetně místních, bylo nás okolo 900). Mrzí mě to proto, že Brodfest nabídl v pár dnech na malém prostoru kvalitu, která nás mohla někam posunout. Jako kazatel sboru tak trochu lituji „své“ členy, jak často mě musí poslouchat. Proto vítám, když „vypadnou“ a slyší jiné řečníky, vidí jiné věci než v našem sboru, setkávají se s dalšími křesťany, slyší jinou hudbu atd. S trochou nadsázky bych dokonce řekl, že pokud křesťané – včetně mládežníků nevystrčí paty ze sboru, stává se z nich tak trochu sektička se „svojí pravdou“. Pochopitelně k vystrčení pat neslouží jen Brodfest, ale sloužit může.

Jako zcela jalové mi přijdou úvahy, zda velké akce mají smysl. Festivaly se dělají a dělat budou, je zcela správné, když se věřící čas od času setkávají. Nakonec i v Písmu čteme o poutních svátcích, kde se sešli masy věřících, aby společně slavily. Pochopitelně, že pocity z těchto setkání vyprchají (jak nás s oblibou upozorňují skeptikové), ale ty vyprchají po každé akci. Jen proto, že něco vyprchá, přece nebudu sedět doma a udržovat se v jakési emoční rovnováze. Jistě ne každý je nastavený na velké akce, ale mnozí ano.

Každoroční diskusí je otázka ceny. Ještě není uzávěrka, ale Brodfest něco vydělal. Možná 30 000? Nevím. Pokud ano, nebojte se – nepůjde to na moje nové auto, ani i-phone, ale na celocírkevní práci s mládeží. Asi budeme doplácet za Studnu, budeme platit nějaké cesty řečníkům atd. Ano, nemáme zmáknuté sponzory, proto je cena vyšší, ale na to už nebyla síla. Někteří myslí, že abychom ušetřili, nebylo dobré zvát October Light. Chtěli jsme ale zařadit něco mimořádného a to něco stojí. Jiní říkali, že není třeba tak kvalitní zvukař, že bychom si to ozvučili sami. Není to pravda, neozvučili. Kdyby ale nepřijeli October Light, kdybychom zredukovali poradce, dobrovolníky, kdybychom neměli tak kvalitního zvukaře, vyšlo by to cca. o 120 - 130 Kč levnější. Myslím, že tato částka není zas tak vysoká.

Při každé podobné akci hrozí, že pro samotnou organizaci všech detailů se vytratí modlitba, hledání Boží vůle, naslouchání Bohu. Že největší festivalová pecka bude hudba, reflektory, řečníci, vítězství nebo hořkost ze sportů. Tak to být nemá. Toto všechno jsme dělali proto, abyste odjeli s tím, že se vás Bůh nějak dotkl, že vás někam volá, že v porovnání s ním je vše ostatní stín, nebo řečeno s Pavlem odpad. Pokud jste prožili Boží dotek, Brodfest měl smysl.

Na závěr. Modlím se za další celocírkevní práci s mládeží. Od roku 1989 asi nejvíce hrozí, že půjde do kytek. Rád něco po Petrovi potáhnu, ale jen do času a i teď hledám, jaká je vlastně moje role.  Myslím, že důsledky ukončení celocírevní práce by pro církev byly smutné. I proto vyhlížím dalšího vedoucího Odboru mládeže…

Díky za všechny, kdo jste se jakkoli na Brodfestu podíleli. Přeji požehnání do další práce s mladou generací.