25 července, 2014

T. Halík a „Nic" jako další Boží jméno

Nedávno vyšel na Aktuálně.cz rozhovor s T. Halíkem (http://nazory.aktualne.cz/rozhovory/tomas-halik-ted-uz-na-me-nedoplivnou/r~fe55089410dc11e49c2f0025900fea04/). Jedna z věcí, kterou T. Halík často zmiňuje je jeho koncept Boha, který se nazývá negativní teologií.  Na tento koncept navazuje i ve zmiňovaném rozhovoru. Halík zmiňuje mistra Eckharta a některé budhistické mystiky a z obojího vychází, když hovoří o tom, že „to Nic, kterému ráčí vstříc ve smrti, je jen jedním z dalších jmen Božích“.


Halík se v tomto rozhovoru (byť zde jen okrajově), stejně jako ve svých knihách, brání snaze zpředmětnit Boha a zařadit ho do jakýchsi zjednodušujících kategorií. Aby se tomu vyhnul, silně akcentuje, že Bůh je naprosté tajemství. V podobných kategoriích píše Halíkem často citovaný Eckhart: „Miluješ-li Boha, jak je Bohem, jak je duchem, jak je osobou a jak je obrazem, pak to vše musí pryč. Musíš ho milovat tak, jak je ne-Bohem, Ne-duchem, Ne-osobou, Ne-obrazem. Ba ještě více – jako naprosté, čisté, jasné jedno odlišné od veškeré dvojakosti a my se máme v tomto jednom věčně nořit z ničeho do ničeho“.

Je Halíkovo „Nic“ a Eckhartovo „Jedno“ dalším pojmenováním pro Boha, o kterém píše Bible a kterého mnozí z nás poznali jako svého Spasitele? Nebo ještě jinak – je známkou fundamentalismu, proti kterému T. Halík často bojuje, když se pokoušíme Boha pojmenovat a skrze tato pojmenování mu přisoudit nějaké vlastnosti?  

Na jednu stranu jistě musíme souhlasit nejen s T. Halíkem, ale i s celou tradicí tzv. negativní teologie, která zdůrazňuje to, že Bůh je tajemstvím, že lidská slova ho nemohou pojmout, že Bůh je mimo veškerou naší představu atd. Z filozofického a logického hlediska tento koncept Boha docela sedí. Bůh je „naprosto jiný“ a veškeré naše koncepty a slova nemohou stačit, aby ho popsala.
Jenže… když čteme Písmo, pak se zde dočítáme o mnoha Božích jménech. Ano, původní jméno neznáme, ale známe mnoho opisů Božích jmen, které si kladou za cíl zdůraznit některou část Božího charakteru. Ježíš a autoři Nového zákona nenazývají Boha tajemstvím, ale snaží se ho svým čtenářům popsat a přiblížit a to skrze nedokonalá slova. Přes nedokonalost slov Boha pojmenovávají.
Problémem „Nic“ je, že si do něj můžeme dosadit, co chceme. „Nic“ je cosi amorfního a je jen na nás, čím ho vyplníme. Proto nás Písmo – co se představ Boha týká, vymezuje i tím, že Boha pojmenovává.

Koncepce „Nic“ jako jednoho z dalších Božích jmen je mnohem více filozofická než teologická. Zde vidím i slabinu některých Halíkových vývodů ohledně Boha – tedy že míchá teologii a filozofii do jednoho hrnce s tím, že rozhodujícím kritériem je filozofie. Začteme se, co o tomto napsal filozof par exelance I. Kant: “Když se filozof dívá na zjevení, případně na věřící rozum, dívá se na mez, za kterou se necítí, nehodnotí a nechová se jako kompetentní. Tam je jen divákem, který s respektem a trochu podrážděně ustupuje teologovi, neboť sám je členem jiné fakulty, která v této věci není kompetentní.

Ještě lépe toto napětí popisuje ap. Pavel: Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha, jsou mu bláznovstvím a nedají se chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.

Absolutně tímto nedémonizuji filozofii. V mnohém může být a je pro teologa pomocí. Jen je třeba vědět, kde je její mez a kde již Boha tlačíme do filozofických kategorií, které sice sedí, ale nikoli z teologického úhlu pohledu.

Když T. Halík hovoří o tajemství, Nic a dalších atributech Boha, potom mi za těmito a dalšími tvrzeními chybí kvalitní teologická práce. Tedy práce s Písmem. Mnohem více je zde snaha tyto koncepty obhájit filozoficky. Jak jsem již psal – filozoficky Halíkovi teze o Bohu sedí. Jenže Bůh není omezen (naštěstí) ani filozofií. Proto se nerozpakoval sám sebe popsat a to i s rizikem, že si tyto popisy někdy vysvětlíme špatně. Ani to ho ale nevedlo k tomu, aby o sobě říkal, že jedním z jeho jmen je Nic.




Žádné komentáře: