Vzkříšení a tajemství Boží moci

Druhý den se shromáždili jeruzalémští představitelé židů, starší a znalci zákona, velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a ostatní z velekněžského rodu, dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?" Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: "Vůdcové lidu a starší, když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil, vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni." Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.

K základům křesťanství I.

K základům křesťanství I. (osnova promluvy k sérii na P13)

Hovořit nebo psát o věcech, které se zdají být zcela základní, bývá někdy velmi těžké, zvláště když se chcete vyhnout jistým klišé, které navíc dávají smysl spíše těm, kdo se pohybují uvnitř té dané komunity. Zeptáte-li se člověka z ulice co si myslí, že je křesťanství, potom zřejmě uslyšíte cosi o souboru příkazů a zákazů, v horším případě o hamižné církvi. Když se zeptáte křesťanů na to, proč věří, potom se většinou dozvíte, že víra jim dává pokoj, radost, lásku, dobré společenství a naději věčného života. Tyto pozitiva jsou jistě skvělá, jenže…

Pocit viny a práce (nejen) duchovních

Na úvod bych chtěl napsat, že nic z toho co budete číst nelze zevšeobecnit.

Když jsem jako kazatel někdy někomu nabídl možnost rozhovoru, slyšel jsem někdy zajímavou reakci. „Proč, přece jsem nic neprovedl. Co se děje“? Jakoby dotyčný neměl čisté svědomí. Přemýšlel jsem, že bych mohl reagovat takto (pochopitelně myšleno v nadsázce): „Ale děje, oba moc dobře víme, co se děje.

Proměny a trendy v současném evangelikalismu

Ještě před tím, než se podíváme na naše téma, definujme si, co vlastně termín evangelikalismus znamená. Přehlednou definici evangelikalismu podává britský historik D. W. Bebbington, který tento fenomén charakterizuje čtyřmi základními důrazy: 1. Důrazem na potřebu obrácení, jako základního kroku člověka na cestě k Bohu. 2. Aktivním vyjádřením osobní víry. 3. Vztahem k Bibli jako hlavní normě ve věcech víry a života. 4. Zdůrazněním Kristovy oběti na kříži.