Václav Klaus jako vítěz těchto voleb.

Mnozí mi kladli otázku, koho volit a kdo si myslím, že vyhraje volby.  Do diskuse se zapojují mnozí křesťané, někteří křesťanští vedoucí prezentují koho volit… prostě mazec. Svoje politické názory prezentuji na blog iDnes, především proto, že nevěřící vám nastavují mnohem drsnější zpětnou vazbu, než vaší věřící kamarádi čtoucí váš blog. Tímto článkem dělám výjimku a dávám ho na svůj druhý blog. Je to výjimka potvrzující pravidlo… Tedy můj názor je, že ať volby dopadnou jakkoli, vyhrál je Václav Klaus. Jako křesťan věřím, že se nejedná jen o VK, ale i ducha, kterého reprezentuje. Čtete-li moje články, potom jistě víte, že jsem z toho hodně nervózní.

Něco takového v politické scéně zřejmě dlouho – pokud vůbec, nepamatujeme. Spojení amnestie s prezidentskými volbami dostalo národ do nebývalého varu a možná i pocitu jisté beznaděje. Jednak je velká skupina občanů rozhořčena z nespočetněkrát popsaných důvodů amnestie a jednak mnoho z nás neví, koho volit. Ani křesťany vyhlašovaní kandidáti nejsou moc ideální. Většina komentářů celkem trefně ukazuje mnoho důvodů proč toho a toho nevolit. Ať bude zvolen kdokoli, vyleje se na něj tolik špíny – ať oprávněně nebo nikoli, že se ještě budeme divit a nezanedbatelná část národa bude vůči novému prezidentovi ve velmi silné opozici.

Jak toto souvisí s V. Klausem? Klaus ve své reakci na udělení milostí naznačil, že „se nevzdává a že mu jdou po krku ti, kdo se bojí jeho návratu do politiky“.  Pokud se VK do politiky skutečně vrátí, potom má hned několik obrovských plusů, kvůli kterým má velkou šanci za dva roky uspět ve volbách.

Je napojen na vlivné podnikatele, kteří se postarají o silnou mediální masáž v jeho prospěch. Klaus o médiích mluví periorativně, ale když se mu to bude hodit do krámu, vezme jejich pomoc s povděkem – viz. např. jeho obrovský portrét před volbami (už nevím jakými), který stál na místě, kde kdysi byl Stalin. Mnozí vlivní jsou mu díky amnestiím hodně zavázáni a rádi jeho kampaň podpoří. Co dokáže dobrá kampaň, víme… Nakonec slovo mediokracie používá i jeho tajemník.

Na amnestii se bude postupně zapomínat (tak jako např. na oposmlouvu) a příští prezident chtě nechtě bude terčem útoků části politického spektra, médií a antipatií nemalé části národa. V této rozvařené atmosféře budou útoky možná ještě horší než dříve. Až emoce z amnestie pominou, nemálo lidí – především těch, kterým nový prezident poleze na nervy, začne vzpomínat na „zlaté Klausovi časy“, což se projeví na jeho úspěchu ve volbách (založí-li novou politickou stranu).

Když nyní prožíváme, že „není koho volit“, potom to samé v příštích volbách prožijeme dvojnásobně. Osobně mám výhrady ke kandidátům na prezidenta, ale na každém se něco najde (včetně každého z nás). Zároveň si nemyslím, že „není koho zvolit“, na některých kandidátech je i leccos dobrého. Proto nesouhlasím s tím, že nejlepší volbou je nejít volit. Nicméně po selhávání rozpadající se koalice a poněkud trapné opozici v čele se Sobotkou zbývají komunisté…  V tomto marasmu se objeví nová strana v čele s… hádejte s kým?

Klaus bude přitahovat lidi i tím, že reprezentuje „tradiční hodnoty“. V Klausově podání tyto hodnoty jsou prezentovány mj. antipatiemi vůči EU. Za dva roky se možná vynoří někdo, kdo nás od této hydry vysvobodí a potáhne nás, hádejte kam – směr východ! Jako každý vidím mnohé chyby EU, zároveň se obávám, že jedno ze silných předvolebních hesel příští strany bude pryč z EU…  A kdo asi nejvíce tuto myšlenku reprezentuje?

Z Klausových reakcí se zdá, že nepřiznává sebemenší pochybení. Ano – chybovat, i v udělování amnestií je lidské, ale nezapomínejme, že bohové nechybují. (Skoro) všichni ho zradili, je to všechno spiknutí proti hodnotám, které VK reprezentoval! Spikla se proti němu směs havlistů, ekologů, milovníků EU, zastánců občanské společnosti a dalších. VK současný problém posouvá z roviny amnestií a osvobození tunelářů, do roviny ideové. Tam zajisté najde mnohé spřízněné duše, které se pod jeho vedením sešikují a za dva roky… tady máme novou stranu reprezentující „pravicové, tradiční a eurorealistické“ hodnoty.  

Klaus nahlas hovoří o hodnotách prezentovaných jeho předchůdcem V. Havlem s obrovským despektem. Netají se tím, že ideály, které Havel reprezentoval, pohrdá.  Tímto oslovuje a v příštích volbách oslovovat bude velkou část Čechů. Konečně někdo, „kdo si na nic nehraje“. Ideály jsou pro pravdoláskaře, havlisty, intelektuály a pokrytce.

Proto se mnozí máme na co těšit. Za dva roky se možná bude o dnešních dnech hovořit jako o druhém Sarajevu, nevím...  Ve stále více tápající společnosti, má Klaus se svými někdy pokleslými důrazy, obrovskou šanci oslovit mnoho potencionálních voličů. Pro náš národ toto považuji za velké nebezpečí.