16 května, 2016

Bolest, Job a buď vůle tvá. Skutečně?!


Před pár dny jsem zažil jedno ze zvláštních duchovních zastavení tohoto roku. Hovořil jsem s jedním člověkem o víře v Krista. Dotyčný se řadí mezi agnostiky, zápasí o víru, ale zatím nenachází. Osobně se mi nikdy nepodařilo přijít na kloub tomu, proč lidé, kteří upřímně hledají, nemohou najít a jiným to dojde hned a někdy tak snadno. Ale o tom tento článek není. Když jsem se dotyčného zeptal, proč nemůže uvěřit, odpověděl mi, že je to kvůli modlitbě Páně. To mě zarazilo, protože s podobným argumentem jsem se nikdy nesetkal. Ptal jsem se, zda by to nešlo upřesnit. Přesný důvod byla věta „buď vůle tvá“. V čem bylo ono zastavení, o kterém jsem psal na začátku? Že by Bůh mohl chtít, aby dotyčný myslel tato slova vážně… Najednou jsem si uvědomil, jak lehkovážně tato slova pouštím přes rty já a vlastně je nedomýšlím.


Co když je Boží vůlí moje nemoc, smrt někoho známého, utrpení, nepříjemnosti a nevím co ještě? Skutečně tuto vůli chci? Zároveň jsem byl obviněn tím, že dotyčný slova modlitby Páně poctivě domýšlí. Tvrdil, že Boží vůlí může být třeba to, že někdo ublíží jeho dětem a to tedy skutečně nechce. Říci mu něco ve smyslu, že to určitě Pán Bůh nedovolí, nebo že to Boží vůlí není, by nebyla pravda. Boží vůle to totiž být může. A nejen to, může se jednat ještě o něco mnohem horšího… Znám dobře verš, že vše napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, jenže si zároveň dobře pamatuji celonoční koliku, při které bolestí lezete po zdi. Stejně tak jsem byl u mladé matky umírající na těžkou nemoc, hovořil s oběťmi násilných trestných činů atd. Podobné zkušenosti má ale asi každý z vás. I já i dotyční věřili v Ježíšovu lásku, nepochybně si Bůh naše strádání nebo smrt nějak použil nebo použije, zároveň kdybych se měl místo buď vůle tvá modlit konkrétněji a dodat „včetně celonoční koliky“ nebo domyslet to, co se lidem děje a co se stalo, asi bych tuto část otčenáše vyslovoval opatrněji. Nebudu zde popisovat, jak náš rozhovor skončil, možná je důležitější, že nadále pokračuje. Pro mě ale od této chvíle už popisovaná část otčenáše nikdy nebude stejná.

Máme se ale modlit buď vůle tvá, je-li Boží vůle z našeho hlediska krutá? Na podobnou otázku se ptali mnozí a asi nejvíce ji v Bibli rozebírá Job a jeho přátelé. Ať čtu jejich odpovědi z jakéhokoli úhlu pohledu, v zásadě jsou dobré a v podobném duchu jako oni mluví mnohé další pasáže Bible. Prostě uvažují tak, že mezi utrpením nebo naopak požehnáním, člověkem a Bohem musí být nějaká spojitost. Znovu ale opakuji, že podobných myšlenek je Starý zákon plný. Spojení budeš-li dobře konat, budeš požehnaný, se mnohokrát opakuje. Stejné pak se píše i v opačném gardu. Jako lidé prostě v utrpení hledáme logiku a ptáme se, zda netrpíme z důvodu… dosaďte si sami. Stejně tak když se nám vede dobře, alespoň trochu to přičítáme sobě.

Když Job a jeho přátelé spekulují, jak Boží vůle souvisí s Jobovým utrpením, pak nemají šanci přijít na řešení. Nemohlo je totiž napadnout, že Job je součástí jakési kosmické sázky. Navíc když se příběh Joba blíží k rozuzlení, pak místo vysvětlení přichází výčet Boží moci. Odpověď proč Job trpěl, se ani on ani jeho přátelé nedozví. Jediné co jim zůstane, je vědomí, že Jobovo utrpení byla Boží vůle a že Bůh je mocný.

Nedávno jsem zde psal o psychologii a lécích (http://david-novak.blogspot.cz/2016/04/leceni-psychickych-nemoci-pouhou-virou.htmla)  reagoval na některé, dle mého nebezpečné a hloupé názory, že všechny psychické nemoci jsou od zlého a že stačí dobře aplikované texty Bible nebo vymítání démonů a vše se zpraví. Líbilo by se mi, kdyby to takto fungovalo. Jenže ono to takto nefunguje a to navzdory naší víře. Boží vůle totiž může být taková, jak o ní čteme u Joba a to i navzdory správně aplikovaným textům Písma či našim modlitbám.

Z výše popsaného plyne důležitá lekce. Nevěříme Bohu protože… se nám povede dobře, ale navzdory… tomu, že se nám někdy dobře nevede. Jakkoli nechci soudit něčí víru, pak se jinak věří v Boží dobrotu, když např. vaše děti snadno projdou všemi školami, najdou si fajn partnera a bez větších problémů uvěří a jinak se věří, když se vám narodí dítě, které je dementní nebo nevyléčitelně nemocné. V prvním případě je Bůh dobrý protože vám žehná, v druhém případě na dobrý navzdory tomu, co se vám stalo. V prvním případě vyslovit buď vůle tvá je prostě jiné než v případě druhém. Přesto platí tato modlitba pro všechny. Jen jde někdy hůře přes rty. Proč se jednou stane to a podruhé ono většinou nevíme. Bůh to nezjevil Jobovi a mnohokrát to nezjevil a nezjeví ani nám.

Zde mnozí myslí podobně jako satan. Víra přece musí mít nějaký důvod a dokonce odměnu (proto, Bože, Job věří)! Lidé věří, protože jim Bůh žehná, třeba v podobě „zdravíčka a štěstíčka“. Jenže Job ukazuje jinou cestu. Jsou i lidé, kteří věří navzdory tomu, že štěstíčko a zdravíčko a mnohé další věcí jim prostě Bůh nedal. Tito lidé se vymykají jakékoli kauzalitě, a přesto věří a dokonce vysloví modlitbu „buď vůle tvá“.

Možná jsme si zvykli na to, že máme nárok a práva. Otázka je, zda máme na něco právo před Bohem. Někteří mluví o právech Božích dětí. Mají Boží děti právo na zdraví? Na štěstí? Na život? Nemají právo na nic. Pokud něco dostali, je to milost, nikoli právo. Pokud někomu byla v něčem milost dána, pak jediná správná reakce je hledání jak za projevenou milost vyjádřit vděčnost.

Zároveň mě fascinují ti, kdo věří navzdory (viz článek) a kdo se dokáží s plným vědomím modlit buď vůle tvá… Jejich víra mi ukazuje jinou dimenzi důvěry v Boha a v jeho dobrotu, dimenzi, kterou se stále učím.

7 komentářů:

Karel Konečný řekl(a)...

Dovolím si jen krátké poznámky. Nejprve Boží požehnání. Ze starého zákona známe Boží požehnání, které bylo především materiální. Lidé jsou většinou materialisté a proto za požehnání považují jen hmotné statky a úspěšnost v životě. K tomu se váže falešná teologie prosperity. Myslím, že Boží požehnání může být také ve změně vztahů mezi lidmi a tím se dostávám k Jobovi. Nakonec Jobova příběhu je zřejmé, že když Job projevil lásku ke svým přátelům tím, že se za ně modlil, tak dochází k obratu v jeho životě.
Pak bych chtěl poznamenat, že člověk je svobodný, obdařen inteligencí a schopnostmi aby se vyvaroval některých nemocí a komplikací v životě. Rozhodně člověk není veden na žádných drátkách a Boží vůli má především v bibli.Nemoci doprovází náš život a důvody a příčiny máme hledat především v sobě a ne si hledat nějaké nějaké důvody vnější i když také mohou být.Bůh ví co se stane, ale svůj život ovlivňujeme především sami.
Naši víru potvrzuje nám Duch Svatý a to je dostatečné. Není třeba hledat pomocné berličky například v evoluci, které jsou falešné.
Teď jsem si rýpnul do někoho, tak mi to odpuste.

Kateřina Strnadová řekl(a)...

Inteligentní a schopný člověk je tedy převážně zdráv a vesel. Hmmm - ale i kdyby byl, spáse a Hospodinu ho to nějak přibližuje?
Do evoluce bych se nepouštěla, páč je známo, že ze stromu života směl jíst jen člověk, a berličku kreacionismu považuji za zbytečnou :-)...

Karel Konečný řekl(a)...

Na Vaši otázku Kateřino Strnadová těžko hledám odpověď. Myslím si, že záleží na srdci člověka, jestli mi rozumíte a ne na inteligenci a schopnostech. A pak bych odkázal na jeden verš z bible: Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. (Mt 7,21)
Vidím to tak, že spása a věčný život to je ten "bonus" potom co se člověk těší ze života zde na zemi.

Kateřina Strnadová řekl(a)...

Vycházím z vašich vět - Pak bych chtěl poznamenat, že člověk je svobodný, obdařen inteligencí a schopnostmi aby se vyvaroval některých nemocí a komplikací v životě.

a ještě - Nemoci doprovází náš život a důvody a příčiny máme hledat především v sobě a ne si hledat nějaké nějaké důvody vnější i když také mohou být.

Z toho ususzuji, že si myslíte, že nemocem je možno chytře předejít a za většinu z nich si může člověk sám...

I kdyby to tak bylo, a byli jsme schopni si sami určovat nemocnost v našem životě, je to pro naši spásu nějak podsatné?

Myslím, že enní. Úvodní článek byl právě o tom, že nemoc nebo zdraví - je to fuk. Důležitý je vztah k Hospodinu během různých životních období.

Karel Konečný řekl(a)...

Nevěděl jsem, že Kateřina Strnadová je muž.
Pro spásu je důležité řecké He hodos(píše se to řecky jinak) čili Ta cesta, čímž je myšleno křesťanství. Otázka také je zda došlo ke změně cesty což je pokání.

Arnošt řekl(a)...

... a přišli dva do chrámu zbožnosti. Jeden říkal, jak jsem inteligentní a pozorný, že nepřehlížím ani to nejmenší přikázání, věřím Písmu doslova v každé jednotlivosti, řídím se jím od svítání do soumraku a i na loži si je memoruji, jsem vůdcem slepých a učitelem hlouých a nevěřících

Druhý se bil v prsa, že mám mnoho pochyb, jak mnohde selhává, ba ani v čistou kreaci nedokážu věřit. ...

Kateřina Strnadová řekl(a)...

:-) Kateřina je žena. A zajímalo by mě, zda Arnošt je tím prvním, nebo tím druhým zbožným :-)...