Brněnská mešita a kolektivní vina

Před pár dny někdo postříkal brněnskou mešitu s varováním, nešiřte Islám, jinak vás zabijeme. Dostal jsem přímou výzvu, abych k tomu napsal pár řádek, proto tak činím. 


Proč je pro některé tento nápis legitimní, pro jiné nepřijatelný, psát nebudu, protože o tom již bylo napsáno dost. Chci na problém ukázat z jiné perspektivy. Nedávno jsem vyslechl přednášku Tomana Broda, který v průběhu druhé světové války byl v červenci roku 1942 se svým o dva roky starším bratrem Hanušem a matkou Olgou deportován do Terezína. Odtud byl za rok a půl transportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Prožil zde stejně jako jiní nepředstavitelné peklo, ale přežil a o svých zkušenostech dal řadu svědectví.

V přednášce, kterou jsem nedávno slyšel (celá je zde https://www.youtube.com/watch?v=gbsMrt3KV7o) Ten, kterému za války vyhladili celu rodinu hovoří o nebezpečí kolektivní viny. Hovoří o tom, že během války v Berlíně žilo kolem 5000 „ponorek“, což byli Židé ukrývající se před Nacismem. Brod doslova říká, že desetitisíce Němců riskovalo svoje životy, aby tito Židé přežili. Na tomto příkladu ukazuje zvrácenost kolektivní viny, kdy po válce bylo „jasné“, že Němci jsou zlí a proto všichni Němci byli hodni odplaty, ale i příklad z Berlína ukazuje, že tomu tak nebylo. Když jsme u války, pak jste možná viděli film Pianista, který stejně jako Tomanův příklad bourá pojetí kolektivní viny. Kladným hrdinou je důstojník Wermachtu… čímž ale film vůbec neobhajuje Nacismus. 

Jak to souvisí s počmáranou mešitou a výhružkami smrtí? Tak, že nelze paušálně o žádné skupině lidí napsat, že je zabijete, byť s některými z nich máte zlé zkušenosti. Neobhajuji Islám, nedělám si iluze, že se v celosvětovém měřítku jedná o mírumilovné náboženství, ale drtivá většina muslimů v naší zemi žádnou škodu nepáchá a nelze je vyhodit ze země na základě kolektivní viny nebo jim vyhrožovat smrtí. 

Pokud dotyční v zemi, která je přijala, škodí a jsou dokonce hrozbou, je správné je vyhostit, což se mnohde neděje a je to chyba. Pokud se dotyční v té které zemi narodili, mají občanství a škodí, nelze je vyhostit, ale je třeba je pacifikovat, v jejich asociální činnosti jim bránit, což se leckde jeví jako stále větší problém, který má hrozivý potenciál. Pokud ale nejsou hrozbou, neškodí, není důvod je vyhazovat a možná právě na nich ukázat, že to jde i jinak. 

Není třeba psát, že pro některé muslimy v řadě zemí je problém akceptovat alespoň elementární normy zemí, kde žijí. Ale v naší zemi tomu tak není a tyto „umírněné“ je třeba akceptovat, nikoli je na základě kolektivní viny vyhazovat nebo jim vyhrožovat zabitím. 


Proč? Protože princip kolektivní viny je nepřijatelný, ať se jedná o kohokoli.