31 prosince, 2019

Blogy, knihy, články a další

Zásadním rozdílem mezi psaním knih, článků a blogů je v tom, že na knihy a články dostanete jen minimum reakcí a pokud nějaké přijdou, jsou v zásadě pozitivní. Snad je to i proto, že knihy a články recenzuje nakladatel a je i v jeho zájmu, aby váš výplod nebyl mimo. Dalším důvodem je, že vaše knihy a články čtou v drtivé většině lidé z vaší sociální bubliny, kteří s vámi souzní, a tedy do vás z pochopitelných důvodů nebudou „šít“. Dále platí, že zveřejnění reakce na knihu nebo časopisecký článek trvá velmi dlouho, proto lidé obyčejně moc nereagují. A v neposlední řadě je nepoměr mezi počtem čtenářů. Pokud se trefíte svým blogem do živého, článek na blogu čtou tisíce lidí. Např. článek „Jak vyřadit mozek a nahradit ho propagandou“ četlo nebo rozkliklo (to se asi již rozlišit nedá) 8500 lidí na iDNES, dalších mnoho čtenářů na Křesťan dnes a pak netuším, jak si článek žil svým životem při různých sdíleních. (Mimochodem já sám nijak neovlivňuji, jaký portál nebo časopis článek převezme). Dalších mnoho lidí reagovalo v diskusích.


Nejzásadnějším rozdílem mezi knihou, článkem, ale i kázáním, youtubem a blogem je možnost reagovat. Na knihu a článek obyčejně nereagujete, protože to trvá dlouho, kázání a youtube si nepřečtete, nemáte totiž text před očima, proto reakce není až tak snadná. Blog máte před očima a komentujete jej okamžitě na sociálních sítích, navíc někdy mnohem drsněji, než byste si dovolili v osobním rozhovoru. 


Netuším, kolik jsem v životě řekl kázání a přednášek, ale bylo jich dost a to včetně diskusí. Mnohokrát jsem absolvoval i tzv. křesťanství před soudem, což je obdoba kotle, kdy vás nevěřící či hledající „grilují“ skrze otázky ohledně křesťanství. Věřte mi, že někdy to nebylo úplně komfortní… Učil jsem na čtyřech sekulárních školách předmět společenské vědy či filozofie a i zde byl pochopitelně prostor pro diskuse a občas to nebylo lehké ustát. Samostatná kapitola pak jsou veřejné projevy v církvi na nejrůznějších grémiích, kde s vámi ne vždy všichni souhlasí, ale případné nesouhlasné reakce se vyjadřují v drtivé většině kultivovaně. Úplně jiný rozměr jsou sociální sítě. Kdyby lidé po mých veřejných vystoupeních reagovali jako na sociálních sítích, asi bych se již dávno vrátil ke své původní profesi (což by se jistě některým velmi ulevilo). 


Když někdo chce psát blog a k tomu chce, aby ho lidé četli, musí jít do určitého paradoxu, který je v tom, že dá do placu téma, které je rozporuplné a na které mají lidé různé názory (nebo-li autor předloží šťavnatou kost). Pak ale musí počítat s někdy velmi drsnými reakcemi. Zároveň zde neplatí, že „křesťané jsou horší než nevěřící“. Křesťané na moje články reagují někdy nesouhlasně, ostře, ale stále je to proti reakcím na třeba iDnes slušné, byť jak jsem psal, někdy ostré. Jiná věc je, že vždy se najde pár lidí s psychopatickými sklony, kteří jsou na sítích vyloženě hnusní. Asi o některých víte i vy… a to i křesťanských kruzích. 


Někdy se stává, že lidé přestanou diskutovat o vašem článku a začnou diskutovat o tom, o čem jste nepsali. Ukázalo se to např. v blogu o vyučování žen, kdy diskuse přešla k rozhovoru o ženách ve vedení. Jakkoli vyučování a vedení spolu částečně souvisí, toto nebylo tématem. Tento moment jsem zaznamenal častokrát.

I když jsou reakce někdy nepříjemné, stále platí, že v osobním kontaktu drtivá většina lidí je jiná, než když jsou na síti, proto nechávám pod svými články možnost diskuse, byť někdy to je síla… ale jen někdy. 


Každopádně se nebojte psát a k tomu číst. Jedno bez druhého nejde. Dobrých a inspirativních autorů totiž není nikdy dost…

2 komentáře:

Karel Konečný řekl(a)...

Samozřejmě když píšete blog, knihu nebo článek, a když to není určeno pro odbornou veřejnost, tak i reakce na dané téma jsou různé podle vzdělání respondentů. Když zmiňujete téma "Jak vyřadit mozek a nahradit ho propagandou", tak mnoho lidí se snaží ukázat jak jsou chytří. Toto dilema hloupý nebo chytrý lidi často hodně zaměstnává. Fakt je ten, že se děti a studenti neučí na školách logicky myslet, ale pouze memorovat. Důvod je ten, že tématu nerozumí,a že je to nezajímá. Dnes se můžeme snadno podívat jak učí učitelé na prestižních školách, třeba na Oxfordu. Učení zde je formou rozhovoru. Učitel se snaží udělat ze slabých silné. Povídání o vzdělávání nadaných je zavádějící.
Je jasně vidět, že reakce některých lidí na dané téma jsou naprosto nepřijatelné. Souvisí to zřejmě i stím, že lídři ve společnosti, také mluví a jednají naprosto nepřijatelně, pouze memorují a neumí logicky myslet, neboť jejich vyjadřování je založeno jen na emocích a pocitech.

Blogger řekl(a)...

Láska je vždy krásná, když jste s pravou osobou, vy a skutečný milenec. Jsem Mayruris Camplelo Můj přítel se se mnou rozešli a byl jsem osamělý, takže jsem byl nasměrován na velmi laskavý a velké kouzlo zaklínač Dr ADELEKE, který mi pomohl přivést zpět svého milence ke mně a požádal mě o 340 eur za položky potřebné pro kouzlo a dnes jsem s ním teď a my jsme spolu šťastní. Jsem velmi vděčný za to, co jste udělali pro mě Dr ADELEKE můžete E-mail mu aoba5019@gmail.com nebo Whatsapp mě přes +27740386124 .