29 června, 2017

O fundamentalismu a Božím slovu

V posledním blogu http://david-novak.blogspot.cz/2017/06/tri-nebezpecne-nesmysly-biblicky.html jsem se dotkl zřejmě některých citlivých témat. Pro některé může být zklamáním, že „vysoký církevní představitel“, (jak mě někteří titulovali) povede Církev bratrskou k tomu, aby se neuzavírala, ale naopak byla otevřená k jiným křesťanským tradicím, aby si byla vědoma svého částečného porozumění Písmu, aby se nebála v rámci svých pastoračních programů počítat i s některými znalostmi z psychologie a aby v kontextu kontextuální misie využívala i prvek zábavy. Nejedná se o nic nového, protože v podobném duchu pracovali i moji předchůdci a různými způsoby pracují i moji kolegové. Ti mě zároveň učí stát pevně na Písmu. Co je zřejmě pro někoho překvapující, je, že výše popsané, se nevylučuje s pevným zakořeněním v Písmu.

Z diskusí a příspěvků mi čas od času vyskakovalo jedno slovo, jeden směr, který je mi hodně nepříjemný. Oním směrem je fundamentalismus. Zvláště v dnešním rozvolněném světě se jeví fundamentalismus jako lákavá odpověď a jako bezpečný přístav. O co se ale jedná? Začteme se do slov jednoho z největších českých teologů, Jana Hellera. Jeho moudrá slova jsou velmi nadčasová… Zároveň se dívejme pod paradigmatem jeho pohledu na některé odpovědi či výroky různých křesťanských skupin. (Cituji z knihy „Na čem mi záleží“, Vyšehrad 2009)

Co je podle vás křesťanský fundamentalismus?

Fundamentalismus je v mé představě úsilí zaměnit vlastní, osobní náboženský prožitek za normu pro druhého. To je velmi zhoubné, proto je takovému úsilí třeba čelit všude a pořád. Takový člověk totiž tím, co poznal a co mu bylo třeba opravdu z milosti Boží darováno, začne přikazovat těm druhým, po jaké cestě mají jít k Pánu Bohu. Tím se nad nimi zmocňuje vlády. Bývá to provázeno falešnou představou, že pravdu má ten, kdo jí hlásá. Ne! Když hlásáme pravdu, vždycky jí hlásáme nedokonale. A nadto pravda není názor, nýbrž bytost. Vždyť Kristus říká, já jsem pravda (J 14, 6).      A Kristus přece nikdy nemůže být vlastnictvím člověka. Apoštol Pavel říká, že poznáváme jen zčásti. Proto nikdy nejsme pány Božího slova. J. Heller hovořil o tom, že nikdo není pánem Božího slova      a tedy že nikdo nemá konečný výklad. Stejně tak nelze nikoho tlačit k „jedné správné zkušenosti“ s Bohem. Omyl fundamentalistů je v tom, když si myslí, že mají jak správný výklad tak zaškatulkovatelnou zkušenost.

Pochopitelně takto by ti asi nikdo neřekl, ale poznáte to podle toho, že se s druhými nebaví. Proč také? Přece „oni mají ten správný výklad Bible“ a tak na co marnit čas rozhovorem s druhými křesťany, kteří mají jiné poznání než já? Čemu se od nich učit? Poznáte to ale i podle toho, že tlačí na druhé, že jistá zkušenost s Bohem je normativní. Kdo to či ono neprožil, má duchovní problém. Možná si kladete otázku, jakou církev, jaké lidi mám na mysli. Odpověď je, že nebezpečí fundamentalismu hrozí napříč všemi vyznáními a denominacemi.

Další otázka na prof. Hellera se týká Bible: Jak je to ale s Biblí? Je každá čárka a tečka Bohem inspirovaná? Jestliže hlídáme každou tečku a čárku, je to správné, ale slovo Boží není v té tečce          a čárce. Tu hlídáme pouze proto, abychom neměli děravé nádoby. Slovo Boží je teprve v oslovení. Já jsem si v jeden čas vůbec odvykl mluvit o Božím slovu, poněvadž jsem zjistil, že mezi kazateli          a všelijakými písmáky je móda dělat z Božího slova žonglovací balónek a nebo nástroj, kterým toho druhého mohu tlouct po hlavě. Slovo Boží není nic zpředmětnitelného. Slovo Boží je komunikace.    A proto mluvím-li o komunikaci, je tu někdo, kdo odlovuje a někdo, kdo je osloven. Oslovení je něco živého. Slovo Boží mohu zaklínit do hrobu svých představ a ještě ho tam zapečetit a nepouštět ven.

Někdo může být touto odpovědí znervózněn! Nevede to k relativismu, k tomu, že si každý vykládá Bibli, jak chce? Nikoli. Vede to k tomu, že každý je Božím slovem osloven trochu jinak. Tím ale ani chvíli nerezignujeme na práci s Písmem a na to, že některé klíčové pravdy jsou v Písmu zjevené jasně. Jen je třeba vědět, že prostě dost dobře nemáme plnou pravdu a plné poznání Pána Boha,       "že jen "z části poznáváme". S tím by asi každý souhlasil. Hůře se ale poslouchá, že nemáme větší nebo lepší poznání než jiní křesťané. Jistě můžeme a dokonce máme v něčem bratrsky nesouhlasit s jinými sourozenci v Kristu, inspirovat je svým poznáním, nesmíme ale s nimi přestat mluvit, protože „my přece víme“.

Ještě k tomu, co je v Písmu zjeveno jasně. Odpověděl bych slovy G. K. Chestertona, který tvrdí, že podstatné otázky jsou v Kristu zodpovězeny, zatímco nevysvětleny zůstávají jen ty okrajové a nedůležité. Zároveň, píše Chesterton, pro člověka, který Krista nepoznal, mohou být zodpovězeny jen ty nedůležité, avšak nikoli ty podstatné. Podstatné jsou zásluhy Ježíše Krista, odpuštění hříchů, pokání atd. Pokud je pro někoho podstatné v kolika dnech byl stvořen svět, zda musím přijmout křest Duchem, existence očistce, otázka svěcení soboty či neděle, otázky související s vyvolením, forma křtu a nebo dokonce některé formy bohoslužby, pak spolu moc mluvit nelze.

A ještě jednou J. Heller, který dostal následující otázku: Vzpomněl jsem si na jeden výrok profesora Jana Milíče Lochmana, který jednou na semináři Církve bratrské řekl, že každé slovo Bible je nutno podezírat, že je slovem Božím. J. Heller reagoval: To je hezky řečeno, ale já bych to ještě vyostřil.    U každého slova Bible je třeba čekat, že dá-li Pán Bůh ze své milosti, aby Duch svatý začal pracovat, může se nám živým oslovení stát. Možná že bychom místo bezmyšlenkového používání „Boží slovo“ začali používat „Boží oslovení“, ukázal by nám tento posun v terminologii, kde mluvíme o Božím slovu prázdně a kde jím opravu míníme živou formu komunikace mezi Bohem a člověkem.

Pokusím se to ukázat na jednom příkladu. Ve svém životě jsem nesčetněkrát hovořil s nevěřícími či hledajícími o evangeliu. Když mi bylo dvacet, těšil jsem se, že až bud starý a bude mi třeba padesát, tak už budu vědět jak na to a že budu mít nějaký mustr, podle kterého pojedu svoje odpovědi. Mýlil jsem se ve dvou věcech. Jednak v padesáti nejsem starý (to byl ten menší omyl) a jednak že najdu mustr a budu vědět jak na to. Zjistil jsem, že žádný mustr neexistuje, protože zápas o Boží oslovení je neustále nový. Vždy znovu a znovu hledáte slova a přirovnání, jak sdělit evangelium. Proč? Protože posluchači se mění, měníte se i vy a mění se to, jak s vámi Bůh jedná a jak vás, slovy J. Hellera, oslovuje. A to se nedá zaškatulkovat do žádné doktríny ani teologie, jakkoli obojí je velmi potřebné...


30 komentářů:

Jan Prager řekl(a)...

Dobře napsáno, souhlasím. Prof. Jana Hellera (i jeho žáka Jiřího Beneše) si vážím za jejich přístup k Bibli, při kterém bývá člověk odzbrojen od fanatismu, aniž by to jakkoli snižovalo Boha nebo měnilo poselství a vážnost evangelia. Tento mírný a velmi pečlivý přístup k Bibli vytváří lásku, oproti tomu fanatismus (fundamentalismus) vytváří rozdělení a povýšenost, a pokud dostane volnou ruku, tak vytváří teonomii se všemi jejími následky (viz historie římskokatolické církve i historie reformace, obě strany mají máslo na hlavě). S oblibou říkávám, že takoví fundamentální křesťané věří "extrémní formě Sola Scriptura", což nepovažuji za správný přístup k Bibli, protože produkuje špatné ovoce.

Pačul řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pačul řekl(a)...

Ano, opět mohu jen souhlasit. Profesora Hellera poslouchám velice často, a jeho přístup je nejenom velmi moudrý ale také v souladu s dvojím přikázáním lásky. Dle mě by si ho měli poslechnout i takový fundamentalisté, leč mám smutný dojem že by i J.H označili za heretika.
Po poslechu JH spolu s výkladem J.Beneše, například 1.knihy Genesis, se mi otevřel nový pohled na výklad, a to nejenom již ten pevně zakořenění v dnešních denominacích. Způsobil to že jak již bylo výše zmíněno, Boha vyvýšil a mě zmenšil, a jeho lásku prohloubil a mou také. Nemohu ještě nepoznamenat, že prof.Heller je vskutku studnice moudrosti, pokory a lásky. To co za sebou zanechal je vskutku Boží milost.
Jinak již takový Origénes pochopil a litoval že jako mladý a horlivý student Bible vzal výzvu o utnutí ruky, když tě svádí do slova, a nechal se vyklestit. Bůh nám dal rozum a lásku a svobodu.
Ovšem tyto věci dokáže lidský člověk natolik pokroutit, že se historie opakovala, opakuje a ještě asi bude opakovat. Kde se za správný výklad bojuje i s mečem v ruce.
A jak poznamenal reformátor M.Luther :„Ruka která mává světským mečem není lidskou rukou, ale rukou Boží“

I v současnosti se najdou velice těžké kameny úrazu na křestany. Kde výklad podminuje spásu, či i dnešní zákoníky, co vyžadují, a posuzují ovoce druhých.
A tedy i tady si dovolím také použít slova J.Hellera :
Hloubka a ryzost mého křesťanství souvisí s tím, jakých nároků jsem hotov se vzdát vůči Bohu i bližnímu. Vůči Bohu je to nárok na život. Pouze Bohu patří celá lidská existence. A vůči bratru je to nárok na pravdu, na to, že ho nesmím předělávat podle svého a formovat podle svých přání a nároku. Tam, kde máme jedni druhé za sebe důstojnější, tam roste láska a radost.

Karel Konečný řekl(a)...

Lidé jsou co se týče porozumění bibli velmi různí. U jedněch vás překvapí jak dobře rozumí různým oblastem a u některých vás překvapí, že neznají význam výrazů, které se používají. Například výrazy teologické jako výraz pokání. Lidé mají i různé představy o Bohu, takže každý má svého Boha podle svých představ. Častá je představa Boha trestajícího za hříchy. Fundamentalisté pak berou Bibli doslova.
Jsou lidé, kteří říkají, že jsou křesťané a mají nekřesťanské postoje.
Když tedy zveřejníte nějakou kritiku některých nesmyslů tak vždycky narazíte, tomu se nelze vyhnout.

Vítek Šťastný řekl(a)...

Nesdílím pohled prof. Hellera na Písmo. Považuji dialektickou teologii a "barthismus" obecně za slepou uličku. Katastrofální bilance křesťanství v Evropě 20.stol. je toho podle mě důkazem. Jsem fundamentalista? Jsem ochoten diskutovat, argumentovat, dát se přesvědčit, změnit názor. Náš církevní časopis CB Brána odmítl v tomto roce uveřejnit už dva moje články. Jsem zmatený...

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

To Vítek Šťastný: Nečetl jsem Barthovu dogmatiku, ale jen o Barthově dogmatice. Tedy nemám co dodat, protože KB znám jen z komentářů (mimo jeho skript o filozofii). Ale znám texty prof. Hellera a jeho přístup k Písmu mi přijde moudrý. Ohledně Brány - chápu to tak, že redakční rada má právo přijímat i odmítat příspěvky. Tedy považuji za zcela legitimní, že Váš příspěvek nepřijali. Zároveň podobnou zkušenost s některými časopisy mám i já... O to více je dobré využívat třeba blog.

Vítek Šťastný řekl(a)...

Zdroj: http://www.vira.cz/Texty/Online-rozhovory/Take-mate-problemy-s-Bibli.html

Cituji:

(Otázka na prof. Hellera)
Vrátím se k Vaší odpovědi na téma zázraky: proměnil podle Vás Ježíš vodu na víno, nebo to není pravda? Bojím se, že kdyby to nebyla pravda, pak to lze označit i za lež, neboť z kontextu jasně plyne (domnívám se), že to není autory myšleno jako obraz.

Prof. Jan Heller ThDr.:
Vrátil jste se znovu k tématu zázraky a ptáte se, zdali Ježíš skutečně proměnil vodu ve víno. Trochu mi to připomíná inkvizici. Samozřejmě věřím, že Pán Bůh může všecko, co chce, a proto jistě Ježíš vodu ve víno proměnit mohl. Problém je jinde. Chcete ze svého masivního pojetí zázraků udělat měřítko pravověrnosti? Máte zato, že ten, kdo to vidí jinak, je bludař? Už jsem se zmínil o tom, že žízeň po předmětných jistotách může být pokusem obejít víru. (Odpovězeno: 26.1.2004 v 16:10)

Bratře Davide, považujete toto za moudrou odpověď?
V Kristu Vítek Š.

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

Nepovažuji to za moudrou odpověď. Věřím, že Ježíš proměnil vodu ve víno, tak jak je to psáno a nevím, proč to zpochybňovat. Zároveň ale nikdo není bezchybný a i kdyby zde prof Heller nebo kdokoli jiný neodpověděl správně, nic to neubírá jeho moudrosti ohledně jiných věcí. Jiná věc je otázka "předmětné víry", kdy hrozí, že jen samotný souhlas s něčím v Bibli znamená, že jsem "ten správný křesťan".

Jiri Aron řekl(a)...

1/ Souhlasím s výše uvedeným komentářem V. Šťastného. Že pohled J. Hellera na bibli je ovlivněn barthismem. Heller byl Barthovým žákem a v pojetí své teologie částečně i následovníkem.
Ohledně barthismu bych rád uvedl názory teologa C.C: Ryrie, jehož kniha Základy teologie je stále v knihovně ETS http://lib.etspraha.cz/eg/opac/record/10480?locg=1;qtype=author;query=Ryrie%20Charles%20C;facet=author|personal%5bRyrie%2C%20Charles%20C.%5d a byla zde údajně (?) používána i jako učebnice teologie.

Barthismus autor Ryrie nazývá neoortodoxií (str.19) a uvádí v knize, že tato teologie:
- „učila liberálním názorům na Bibli (str. 19)“,
- „schází jí vnější, objektivní měřítko autority (str.20)“
- „barthiání se celkově staví do jedné řady s liberální školou biblické kritiky. Přesto však často káží jako evangelikálové. V tomto směru je barthismus nebezpečnější než otevřený liberalismus (str. 81)“
- „barthiání… učí, že ve zprávách evangelií jsou chyby (str. 82)“.

2/ Tento článek, i předchozí, je tedy vedený jaksi z pozice liberální teologie? Vnímám jej ve srovnání s předchozím jako o něco umírněnější, přesto autor se stále drží pozic, které mu neumožňují rytířské vedení dialogu:

a/ především je to použití termínu fundamentalista. Je to v souvislostech obou článků poněkud hanlivé označení pro názorového oponenta, cituji „Omyl fundamentalistů je v tom, když si myslí, že mají jak správný výklad, tak zaškatulkovatelnou zkušenost.“

dále fauly http://novakdavid.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=283218 jako

b/ útok na integritu „fundamentalistů“ pomocí výrazů: „škatulkování“ a „zaškatulkovatelnou“

c/ zevšeobecnění nebo anonymní zdroj: „Pochopitelně takto by to asi nikdo neřekl, ale poznáte to podle toho, že se s druhými nebaví.“; „tlačí na druhé, že jistá zkušenost s Bohem je normativní“

Pokud je tedy fundamentalistou i C.C. Ryrie, podle jeho ohodnocení Barthovy teologie, neměla by se jeho učebnice z knihovny ETS raději vyřadit jako „nebezpečná“? Jistěže ne, potřebujeme přece vést dialog a napomínat v duchu mírnosti. Bůh miluje i nás fundamentalisty.

2/ Mrzí mě také autorovy útoky v přechozím článku o nebezpečných nesmyslech (plus v jeho komentáři k tomuto článku), vůči časopisu ZOD. Cituji ty výroky: 1/„dští síru“; 2/ „distribuují své plátky“; 3/ „nesmysly v ZOD“; 4/„„perla“ z hlavy jakési studentky vyšší odborné školy“. K bodu 4 poznamenávám, že na místě této studentky bych se cítil jako jakási zástupná oběť. Nebylo to navíc rytířské takto psát o ženě, která je nad citovaným článkem uvedena celým jménem. Navíc tu není jasně vysvětleno, co přesně je na tomto citátu špatně a proč.

Časopisu ZOD si vážím mj. pro jeho vytrvalou snahu o duchovní povzbuzení čtenářů. Pokusím se pro ty, co jej nečtou či neznají, citovat aspoň některé názvy článků z posledního čísla http://www.reformace.cz/sites/default/files/zod/2017/zod132/zod132.pdf: Stačil kříž pro všechny?; 50 důvodů proč Ježíš musel zemřít; Jak se díváme na desatero dnes; Odpočívej v Kristu – každý den!; Nebesa vypravují o Boží slávě; Boží dobrota & lidská zkaženost... Pokud někomu nějaké téma článku nesedí, nebo jej považuje za nebezpečné, nebo za nesmysl, může přeskočit na jiné téma.

Karel Konečný řekl(a)...

K odpovědi Prof. Jana Hellera na otázku proměny vody ve víno:
Jestli tomu dobře rozumím tak ji nepovažujete za moudrou, protože pan profesor neodpověděl jednoznačně. Já to vidím tak, že do té jednoznačné odpovědi byl tlačen a to se jemu nelíbilo a tak odpověděl jak odpověděl.
Jeho postoj k zázrakům vyjadřuje také tato část jeho textu :
d) Ale co je to potom zázrak v biblickém smyslu slova? Přece to slovo neškrtneme ze svého slovníku! To jistě ne, odpovídám, ale musíme si velmi pečlivě hlídat jeho obsah. Zázrak je takový Boží čin, i když někdy skrze lidské ruce, který nás odkazuje zpět k samému Bohu. Spatřit jej ovšem můžeme až tehdy, když nám pro něj Bůh sám otevře oči. Nejen zázrak sám, ale i možnost jej spatřit je Boží dar, dar víry. Takže zázrak víru nevyrábí, nýbrž naopak víra nám otevírá oči pro to, abychom zázrak viděli, zazřeli. Zázrak nanejvýš může víru utvrzovat; potvrzovat to, co už jsme ve víře, třeba ještě neutvrzené, očekávali. Ale žádného zázraku nelze použít jako důkazu u těch, kdo jsou bez víry či víru odmítají. Takové počínání bych zařadil mezi ono pověstné „házení perel před vepře“ (Mt 7,6), před nímž Ježíš varuje své učedníky.

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

Karel Konečný: Nečetl jsem ten dovětek, který uvádíte od prof. Hellera, ale souhlasím s tím. Pokud totiž ne-zazřeme, zázrak neuvidíme. Dodávám ne-zazřeme očima víry, byť normálníma očima zazřít můžeme. Zpředmětnění, o kterým J. Heller mluví, chápu, že chceme Boha dokázat skrze nějaký "kousek", skrze něco na způsob kouzla. V tom smyslu je to špatně, protože zázraky, které Ježíš dělal, byly zároveň znameními a pokud neuvěřím, nic pro mne neznamenají a jedná se jen o náhodu.
Přesto bych ale nevidím důvod povědět, že proměna vody ve víno byla proměnou vody ve víno. Zároveň na tomto asi neměla stát víra Ježíšových posluchačů.

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

Jiří Aron Ohledně integrace psychologie a víry jsem psal toto: http://david-novak.blogspot.cz/2016/04/leceni-psychickych-nemoci-pouhou-virou.html
a http://david-novak.blogspot.cz/2014/08/muze-jit-krestan-k-psychologovi.html

Porovnejte si sám, co píše ZoD skrze onu dívku a ať si každý udělá sám závěr. Ale ano, příště bych neuváděl vzdělání oné dívky.
K Ryriem - už dávno se dle něj na ETS naučí ale likvidovat se nebude. Pokud se někde na seminářích likvidují knihy kvůli závadnosti učení, je to zlé. Stejně jako když se na konference některých církví nepustí katolík, evangelík atd. jen proto, že patří do té které "nebiblické" denominace. Nemyslím si, že Ryrie je závadný, ale prostě jsou lepší systematiky. Ale na to se zeptejte někoho z katedry systematiky.
K fundamentalismu - je to něco, co hrozí nám všem. Uzavřít se ve vlastním systému a výkladu a nenechat se oslovit ničím jiným... Uvedl jsem ZoD, resp. některé jeho citace, ale jistě to najdeme i jinde. Nechce se mi nyní polemizovat nad ZoD, ale některé jeho závěry ohledně ŘKC jsou pro mě nepřijatelné. Stejně tak je podivné např. toto tvrzení - "My však věříme, že reformovaná víra se nejvíce shoduje s Biblí a je opravdu nejobecnějším(tj. náležejícím celé církvi) vyjádřením křesťanství."
Toto je ze stránek reformovaných křesťanů v Modřanech. Pokud si někdo myslí, že jeho pojetí se nejvíce shoduje s Biblí, pak se není o čem bavit, pak je možno jen poučovat a od toho raději pryč...







Vítek Šťastný řekl(a)...

Na promeneni vody ve vino stala vira ucedniku: Tak Jezis ucinil pocatek svych znameni a zjevil svoji slavu. A jeho ucednici v nej uverili.

Vítek Šťastný řekl(a)...

Diky Davide za odpoved.Jsem rad ze nepovazujete za moudre zpochybnovat evangelijni zazraky. Hezkou nedeli.

Otakar Vožeh řekl(a)...

Tento článek je pro mě značným zklamáním z několika důvodů, které se budu snažit stručně formulovat.
1. Tak především, hovořit dnes o křesťanském fundamentalismu bez historického pozadí je zavádějící. Fundamentalismus vznikl koncem 19. a začátkem 20.století jako přímá a potřebná odezva na liberalismus, modernismus a tzv. vyšší kritiku německé teologie. U vzniku fundamentalismu stáli výrazní konzervativní křesťané, mezi něž patřili například Darby, Moody, Warfield, Billy Sunday aj, později Machen, Francis Schaeffer, Martyn-Lloyd Jones, apod. Teologické pilíře fundamentalismu lze nalézt na internetu a v knihách, shrnuty byly ve 12 svazcích pod názvem „The Fundamentals“ („Základy“). Kdo si dá práci prostudovat alespoň souhrn fundamentalistického učení, pochopí, že se jedná o biblicky podložené články víry. Je čestné poukázat na to, že fundamentalismus prodělal od svého vzniku celou řadu změn, včetně konfliktů, takže to, co dnes bývá označováno za fundamentalismus, je velmi málo podobné původnímu fundamentalismu.
2. Dr.Heller sice pokorně hovoří o „své představě“, ale ta jeho představa nemá se skutečným fundamentalismem nic společného. Fundamentalismus nebyl a není „úsilí“. Je součástí zápasu o poznávání Pravdy. Rozhodně není žádným nebezpečím (viz autor článku).
Dále s Dr.Hellerem nemůžeme souhlasit v tom, že by Boží slovo bylo teprve v „oslovení“. Boží slovo spočívá ve „vyslovení“. Bůh řekl a stalo se. Ano, ve vztahu k člověku je Boží slovo komunikace a souhlasím s tím, že je to víc než nějaký „terminus technicus“. Boží slovo má svůj původ v Bohu, je od Boha a je zdrojem poznání Pravdy.
3. To, co autor vidí v Bibli jako nepodstatné, hovoří o jeho pohledu na Bibli. V podstatě odmítá, že by například biblické podání stvoření mělo souvislost s novozákonními texty. To vede k mnohým mylným výkladům a přispívá to k nevěrohodnosti biblického učení v Církvi.
4. Musím závěrem říct, že stavět do konfliktu fundamentalismus (historický, ale i ten dnešní) s Božím slovem (Biblí) je násilné a neužitečné. Dokonce bych to otočil a řekl – nebezpečné. Těm dnešním – zvlášť tzv. „nízkoprahovým“ společenstvím by jen prospělo, kdyby se zabývala tím, co jsou skutečně podstatné, fundamentální, články křesťanské víry a křesťanského života.

David Novák řekl(a)...

Děkuji za příspěvek abych si udělal nějakou jasnější představu - máte někoho v ČR na mysli, kdo se přibližuje biblickému učení? Denominaci nebo kazatel?

Vítek Šťastný řekl(a)...

Tak třeba Vy, já, náš kazatel, bratr O. Vožeh, kazatel od vedle... CB, BJB, KS, AC... Všichni se "přibližujeme" - a toužíme být co nejblíž! Proto diskutujeme a tříbíme svoje názory v bratrském dialogu. Myslím, že Otakar Vám ukázal, že používáte slovo fundamentalista trochu "volně". Pokud se dohodneme, že slovo fundamentalista bude znamenat "ten bratr, co se plete, ale stojí si za tím a nemůžu ho přesvědčit", tak ok. Ale to si můžeme vybrat jakékoli jiné slovo. Třeba "blbec". Je to kratší a bude větší sranda :-) :-)

Karel Konečný řekl(a)...

Otakar Vožeh. Zajímá mne koho považujete za fundamentalistu. Když někdo věří že bible je neomylná a vše platí doslova, na potkání vymítá zlé duchy a vyslovuje formule k uzdravení a zázrakům, když má někdo jiný názor tak se ho snaží ukřičet a říká, že má zlého ducha. Je to fundamentalista?
Chci zjistit co si pod pojmem fundamentalista konkrétně představujete.

Otakar Vožeh řekl(a)...

Karel Konečný :
1.To, co popisujete, určitě fundamentalista není, ani v tom nejhorším slova smyslu. A snad ani takový člověk, jak ho popisujete, neexistuje.
2. Vaše otázka spíš patří na autora blogu. Pokud už někdo trvá na tom, aby nálepky "fundamentalista" používal (dnes je to skoro nadávka), pak by on měl vědět, proč toho výrazu používá, a co si za tím představuje.
3. Jak jsem uvedl, historický fundamentalismus spočíval na Písmu. To slovo vzniklo z názvu souhrnu spisů, které představovaly základní - fundamentální - články křesťanské víry. Ty spisy měly název "The Fundaments" (Základy). Když si dáte čas a námahu, najdete to na internetu. Je to příliš obsáhlé pro tuto diskusi. Ale k těm článkům se rád hlásím a divil bych se, kdyby tomu tak nebylo u většiny věřících nezkažených liberální a modernistickou teologií, která si dělá nárok na tzv. "kritický přístup" k Bibli.

Otakar Vožeh řekl(a)...

Karel Konečný : https://www.blueletterbible.org/commentaries/torrey_ra/

Karel Konečný řekl(a)...

Otakar Vožeh. Děkuji za odpověď a odkaz. Je to skutečně velmi obsáhlé.
Biblistika také spadá do liberální a modernistické teologie?

Pačul řekl(a)...

Zdravím,
jak tak pročítám komentáře napříč tímto článkem je mi smutno. Nejenom z kritiky JH. Na upřesnění: věřím v trojjediného Boha, i 6 denní stvoření, i zázraku s vínem, aj. fundamentálním doktrínám. Ovšem nejzákladnější je Víra v Syna Božího.
Nicméně zkritizovat a poukázat na chyby dokáže opravdu každý. I já..
Je smutné že i mezi bratry a sestrami to tak je. Leč buďme k sobě upřímní a přiznejme si, že každý věříme v jistém okamžiku života bludům a herezím.

Vezměte si takového J. Kalvína. Slavného reformátora, který ve své práci Instituce učil i jasné bludy. Který nechával zabíjet oponenty, a pevně držel město Ženevu ve své moci a jediném jeho výkladu. Toliko ke kritice řkc, a jejich Svatému officiu či její Španělské sestře Supremě. Tedy pokud mohu za sebe říci, jeho ovoce nebylo dle vzoru Kristova. Pokud s tím někdo nemá problém, jistě by mohl do budoucna vést podobnou instituci jako v Ženěve, a rozhodovat kdo za svůj výklad dostane trest smrti. A to je krásný příklad toho, že dle některých je učení J. Kalvína to jediné a pravé a nic mimo to nelze brát jako evangelium. Ale i když měl učení dle některých to jediné správné, jaké ovoce za sebou nechal? Lásku, a milosrdenství? Nemyslím.

Leč i toto je smutná bilance některých dnešních Křesťanů.
Já samozřejmě se spoustou věcí s ostatními také nemusím vždy souhlasit, ale uvědomme si prosím, že o tom, kdo je či není spasen, rozhoduje jenom Bůh. Ne my, co vyznáváme stejného Spasitele, ale nemáme problém soudit druhé. O formě napomínání ani nemluvím.
Vést diskuze ano, snažit se o porozumění i druhému pohledu ano, neshodnout se ano, ale pokud to zaběhne až tam, kde lidé soudí druhé, a nebojí se zajít až do kompetence samotného Boha, kde oni sami určují kdo bude a nebude spasen, či kdo je a nebo není křesťan je velice nebezpečné, leč v posledních letech se tento jev samozvaných soudců rozrůstá. Kde se spása pouhou vírou, podmiňuje učením, či například přijetí predestinace.. Nicméně chápu že co člověk to názor, ale základ je jen jeden.
Pokojný večer.

Otakar Vožeh řekl(a)...

Jan Prager : Možná byste mohl vysvětlit, proč si dovolujete klást rovnítko mezi "fundamentalismus" a "fanatismus". Kam byste pak zařadil liberalismus a modernismus, apod. ?

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

Neodpovídam na vaši otázku ale znáte v ČR nějaké biblické křesťany? Tedy podle vašeho chapani co by měli biblicti křesťané učit? Je to CB? AC? KS? Nebo lidé okolo ZoD ? Nebo ŘKC?

o autorovi tohoto blogu řekl(a)...

Neodpovídam na vaši otázku ale znáte v ČR nějaké biblické křesťany? Tedy podle vašeho chapani co by měli biblicti křesťané učit? Je to CB? AC? KS? Nebo lidé okolo ZoD ? Nebo ŘKC?

Karel Konečný řekl(a)...

Možná to sem nepatří tak se omlouvám, ale pro určité vyjasnění je myslím užitečné si přečíst tento článek:
http://www.christnet.eu/clanky/5924/zvoli_cirkev_vernost_evangeliu_ci_prizen_mocnych_a_potlesk_vetsiny.url

Michael Buban řekl(a)...

Fundamentalismus je především teologický proud, který vznikl na sklonku 19. století. Vizte článek o Niagara Bible Conference na Wikipedii. To, co Heller popisuje, je fundamentalismus v přeneseném významu. Je to nešťastné, protože to pak znamená, že každý fundamentalista v teologickém slova smyslu je také tím zlým zákoníkem, kterého zde Heller líčí. To je samozřejmě zcela mimo realitu a zbytečně to stigmatizuje určitý proud křesťanství.

Padlo tu slovo o Barthově dogmatice. Posuďte toto:

> The Bible is God's Word to the extent that God causes it to be His Word, to the extent that He speaks through it. In this second equation no less than the first (namely, that Church proclamation is God's Word) we cannot abstract from the free action of God in and by which He causes it to be true to us and for us here and now that the biblical word of man is His own Word. The statement that the Bible is God's Word is a confession of faith, a statement of the faith which hears God Himself speak through the biblical word of man. (Barth, Church Dogmatics I, Part One, Edinburgh 1975, pp. 109-10)

Nejen pro evangelikály se zde vynořuje velmi závažný problém: Má libovolná biblická pasáž jeden konkrétní původní význam nebo nemá a musí na něj čekat, až bude ten význam jaksi teprve dán Duchem svatým? Resp. kdy dochází k inspiraci - tehdy a tam nebo zde a nyní?

Jiri Aron řekl(a)...

David Novák: Odpovídám na Vaši odpověď výše poněkud později, po své dovolené.

Podle Vašeho doporučení jsem pročetl a porovnal Vaše oba odkazy s článkem paní Vršovské v ZOD. Máte pravdu a souhlasím s Vámi, že duševně nemocným nepomáhají ti, kdo si udělají na člověka a jeho duševní nemoc povrchní názor podpořený několika verši z Bible, nezkoumají problém ani víru nemocného a neodborně mu radí, aby vysadil léky. Je mi líto spolu s Vámi, že se dějí takové věci. To opravdu škodí.
Článek paní Vršovské v ZOD však, aspoň to tak vnímám, netvrdí nic z toho, co ve Vašich článcích vnímáte jako hlavní problémy v církvi ohledně špatných rad nemocným, daly by se stručně pojmenovat jako diletantismus? Článek vychází z knihy vysoce vzdělaného odborníka dr. Ganze. Autorka se odvolává na dr. Ganzem pojmenovaná filosofická východiska zakladatelů hlavních psychologických škol, např. že „Odmítají uznat, že Kristus mění životy, a zavrhují biblické hodnoty“. Článek uvádí, že křesťané věří, že lidská duše je stvořena k Božímu obrazu a duši a biblicky argumentuje, že hlavní problém člověka je hřích (vlastní i někoho v okolí). Článek samotný neřeší snahu spojit křesťanství s psychologií, jen pojmenovává hlavní rozdíly mezi křesťanským poradenstvím a sekulární psychologií.

V článku ZOD citovaný dr. Ganz má jiný názor, než máte Vy, na užitečnost psychologie pro křesťana. Problém je to, že názory člověka s vyšším vzděláním i s mnohem delší praxí v psychologii, teologii, terapii a v biblickém poradenství, viz odkaz o dr. Ganzovi http://www.rpcottawa.org/richard-ganz-background.php (je tam i jeho svědectví) vyhodnocujete jako další z "nebezpečných nesmyslů". Kvalitu názoru, schopnost jejího správného úsudku a kvalitu vzdělání paní Vršovské jste vyhodnotil a uvedl větou o „perle z hlavy jakési studentky vyšší odborné školy:“ Takhle se gentleman přece nechová.

Jak jsem popsal v předchozích dvou komentářích, používáte ve Vašich posledních dvou článcích řadu dalších argumentačních faulů. Pro tyto fauly na hřišti, jako jeden ze spoluúčastníků zápasu, si dovolím položit Vám otázky, vycházející z Vašich vlastních myšlenek a formulací:

Nepovažujete prosím svůj křesťanský pohled na psychologii za normativní pro všechny křesťany?
Je Váš názor na užitečnost psychologie ten jediný správný?
Trávíte svůj čas rozhovory s křesťany, kteří mají jiné poznání Písma a psychologie než Vy a učíte se od nich? Nezatracujete předem např. časopis ZOD, aniž byste prozkoumal, co dobrého Vám autoři článků mohou přinést?
Píšete o pevném zakořeněni v Písmu, ale nehrozí Vám nebezpečí, že některé názory, paradigmata (někdy z pozic blízkých liberální teologii), se Vám mohou stát jakýmsi bezpečným přístavem?

Jistě existuje i protipól toho „nebezpečného fundamentalismu“, jak jej popisujete, fundamentalismus liberální. I tento je stejně nebezpečný, pro své černobílé vidění světa. A proto je důležité, aby spoluúčastníci zápasu se k sobě chovali a spolu navzájem vycházeli rytířsky, v Boží lásce.

Otakar Vožeh řekl(a)...

Michael Bublan : k tomu poslednímu odstavci Vašeho příspěvku. "Inspirace" zřejmě není nejlepší překlad původního výrazu "theo-pneustos", což v doslovném překladu znamená "Bohem vydechnuté". Boží slovo tedy bylo Jím samým vydechnuté ve chvíli, kdy je Bůh vyslovil. Tedy - abch použil Vašeich slov - určitě "tehdy a tam". 2.Tim.3,16-17.

Michael Buban řekl(a)...

Otakar Vožeh: Ano, to je i můj názor a myslím, že je v rozporu s tím, co říkal Barth, potažmo Heller.