• 90% pastorů tvrdí, že pracuje 55 – 75 hodin týdně
• 80% si myslí, že jejich služba negativně ovlivnila jejich rodinu. Mnoho dětí pastorů přestalo chodit do církve kvůli tomu, co zažili ve vztahu mezi jejich rodiči a sborem • 75% pastorů tvrdí, že alespoň jednou ve svém životě zažili zásadní krizi ve své službě spojenou se stresem
• 90% cítí, že jsou na svoji službu nedostatečně připraveni
• 90% pastorů tvrdí, že služba, do které vstoupili, vypadá zcela jinak, než si původně mysleli
• 80% pastorů a 84% jejich manželek se cítí nekvalifikováni a rozčarováni ze své služby
• 50% se cítí neschopno naplnit požadavky, které na ně klade služba
• 70% pastorů nepřetržitě zápasí s depresí
• 70% říká, že jejich sebevědomí kleslo od doby, kdy nastoupili do služby
• 70% nemá blízkého přítele
• 40% má alespoň jednou měsíčně konflikt s někým se sboru
• 33% pastorů přiznalo sexuální vztah s někým se sboru, který překročil náležité hranice
• 50% pastorů by opustil svoji službu, kdyby měli možnost jiné práce
• 50% pastorů do pěti let skončí
• jeden z deseti dojde jako pastor až do důchodu
• 94% rodin kazatelů se díky službě pastora cítí v presu
• 80% manželek cítí, že jejich manžel je přepracovaný
• 80% manželek kazatelů se cítí nedoceněno od členů sboru
• 80% manželek si přeje, aby jejich manžel měl jinou práci
• 66% členů sboru očekává, že kazatel a jeho rodina bude žít podle vyšších morálních měřítek než oni
• Morální hodnoty křesťanů jsou stejné jako těch, kdo se považuji za nekřesťany
• Profesionální pastor je na jednom z posledních míst na žebříčků prestiže profesi
• 4000 sborů každý rok vznikne a 7000 zanikne
• Přes 1,700 pastorů opustí svoji službu každý rok
• Přes 1,300 pastorů je každý měsíc vyhozeno ze služby bez udání důvodu
• Přes 3,500 lidí každý den opustilo minulý rok sbor
• Mnoho denominací hovoří o krizi prázdné kazatelny, tedy že nemohou najít kazatele.
Hlavním důvodem proč kazatelé opouští službu, je, že členové nejsou ochotni jít stejným směrem jako pastor. Pastoři věří, že Bůh od nich chce, aby šli jedním směrem, ale lidé odmítají změnu.
Zdroj: Fuller Institute, George Barna, Pastoral Care Inst. http://www.pastoralcareinc.com/statistics/
Statistiky jsou poněkud šílené, zároveň je třeba dodat, že jsou z USA (více viz. zdroj). Podobné statistiky pokud vím, v Česku neexistují a můžeme se proto jen domnívat, jaké by byly výsledky. Zároveň to co čteme, stojí za přemýšlení a to přinejmenším ve třech oblastech. Je třeba se inspirovat od našich US bratří a sester, ale soudě dle statistik, ani tam není nic ideální. Ideální je kurz dolaru ke koruně, ale z toho bychom se neměli…. V lecčem se tedy inspirujme, v lecčem by se měli Američané inspirovat u nás. Druhá věc je, že pastorské (kazatelské, kněžské) povolání má svoje zákoutí a právě to poodhalují zmíněné statistiky. Pokud se i v našem prostředí tento fenomén náležitě neuchopí, kdo ví, co bude s pastory dál. Jenže v ČR nemáme Barna Institut ani nic podobného. Poslední věcí je, jací lidé do služby kazatele vstupují. Statistiky se dají číst tak, že se jedná o těžkou práci a nebo tak, že tato práce přitahuje i jistou skupinu osobnostně nevyvážených lidí. Jak to je… těžko soudit. A pak poslední věc - je otázkou, jak moc teologické školy připravují své absolventy je jejich službu.
Tedy čtěte a přemýšlejte, případně diskutujte.
1 komentář:
Ta statistika nemá hodnocení, zda jsou uvedené výsledky pozitivní či negativní. Při pokusu o hodnocení mi přijde, že prostě pastor není žádný superman a trápí ho stejné problémy jako každého jiného chlapa.
Normálně dřeme a jsme z toho unavení. Nedaříli se, pak jsme deprimovaní a manželky často mají dojem, že jsou daleko za prací a koníčky. ¨Proč by to u kazatelů a pastýřů mělo být jiné, než u jejich oveček?
Okomentovat