20 února, 2015

Čertova kopýtka v duchovní práci II

V minulém článku jsem popsal určitá úskalí práce v pomáhajících profesích s tím, že jsem vybral specifickou oblast tzv. práce „duchovní“. Jak bylo napsáno, může se jednat nejen o kazatele, kněze, pastora, ale i misionáře atd. (více na http://david-novak.blogspot.cz/2015/02/certova-kopytka-v-duchovni-praci.html)

Chtěl bych ukázat na ještě další rys.

19 února, 2015

Čertova kopýtka v duchovní práci

Několik let mám možnost zabývat se problematikou lidí pracujících v pomáhajících profesích. Do této kategorie spadají i pastoři (kněží, kazatelé – říkejme tomu, jak chceme), misionáři a vůbec lidé pracující v církvi nebo v paracírkevních organizacích. Tedy lidé se věnují krásnému úkolu, kterým je jednak pomoc druhým a jednak zvěstování evangelia. Co více si přát a co lepšího dělat!
Jenže jak známo, ani krásný cíl nezabrání tomu, aby o jeho dosažení neusilovali nesprávní lidé. Jakkoli je práce duchovního ušlechtilá, nese v sobě řadu čertových kopýtek. Dokonce někdy nejen čertových, ale přímo ďáblových.

15 února, 2015

Zjizvení vedoucí a mandát k vedení

Před pár týdny vedoucí naší mládeže vzal na svojí chatu skupinu mladých kluků, aby společně připravovali dříví na zimní pobyt mládeže. Společně pracovali, večer se spolu modlili a povídali o životě. Kdyby byl marketingově zdatný a asi i trochu exhibicionista, uspořádal by seminář na téma „učednictví“, který by byl postavený na inkriminovaném týdnu. Já sám jsem asi 15 let požádal desítky evangelizačních kempů, kam jsem vždy bral čtyři mladší křesťany. Společně jsme spolu evangelizovali, modlili se, usínali bok po boku a hlavně zažívali úžasné společné chvíle. Později jsem zjistil, že dělám „výchovu vůdců“ a asi také „učednictví“. Od roku 1993 jsem spolu s dalšími kamarády uspořádal mnoho a mnoho sportovních kempů. Mnoho z vás zná jméno Atleti v Akci. Po několika letech jsem zjistil, že mnoho z toho, co jsme dělali, se jmenuje „rekreologie“ a dokonce se to vyučuje na VŠ. Byl jsem u zakládání několika sborů, které dnes fungují. Hodně z toho jsme dělali intuitivně, těm, ke kterým jsem se připojil, nechyběla kuráž a odvaha. Později jsem zjistil, že je zakládání sborů věda, na kterou je třeba náležitě připravených odborníků. Z Boží milosti jsem mohl být u mnoha rozhodnutí pro Krista. Jak se mi to podařilo? Strašně „složitě“. Řekl jsem lidem, že za ně Kristus zemřel, že je má rád a že ho mohou poznat osobně. Jednalo se o lidí prosté i vzdělané, úspěšné i neúspěšné, muže i ženy. Jisté ale je, že i po mnoha letech následují Krista. Později jsem se dozvěděl, že to co dělám, se jmenuje „misiologie“…

Prosím, aby mi bylo rozuměno. Nejsem proti teoretické přípravě lidí na tu kterou službu. Ono se v dobře míněné horlivosti dá udělat strašně moc chyb, což jsem poznal především sám u sebe. Zároveň se obávám, že z kdejakého „prdu“ se v církvi stává problém, který může řešit jen „náležitě připravený odborník“ – a to nejlépe odborník na plný úvazek. Problém je ale v tom, že mandát k tomu něco vyučovat druhé, by vám neměl být dát tím, že jste zaměstnancem církve nebo té které křesťanské organizace. Mandát vám dává především osobní, autentická zkušenost.

Problém současného křesťanstva není v tom, že bychom neměli správné informace nebo dostatek informací.

Advice from a senior demon for pastors and leaders wanting to see their churches die


Don’t confront those who are behaving badly and are, by their actions, destroying themselves and others. If your conscience is bothering you, nudging you to say something, excuse your passivity by remembering that “they are responsible before the Lord for how they live their lives” and that it doesn’t really concern you.

Don’t forget that what people want most from you is fun, entertainment, something exotic or some new intellectual delicacy.