Vzkříšení jako naivní story nebo jako eukatastrofa...

Před pár měsíci se moje manželka vrátila z filmu Bídníci. Vrátila se doslova nadšená. Není třeba připomínat velmi silný děj Bídníků… O to větší bylo její rozčarování, když četla recenze některých kritiků. Film byl jimi doslova strhán.

Vzkříšení, povinnost, vouchery a Tolkien...

…Petr se rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna. Vrátil se v údivu nad tím, co se stalo. Lk 24, 12

Když se Petr doslechne, že Ježíš vstal z mrtvých, čteme, že „běží“. Proč asi?

Strach, negativismus a naděje

Možná jste někteří všimli, mám blog na iDNES. Nemám moc času číst příspěvky různých bloggerů (nejen na iDnes), nicméně občas si všímám, které příspěvky mají nejvíce bodů a které jsou nejčtenější. V zásadě se jedná o tři druhy článků: Kritika EU, kritika vlády a kritika Romů. Čím drsnější kritika těchto tří skupin, tím více bodů. Co na tom, že kritika je dost často hodně zavádějící (zároveň vláda, Romové a EU jsou jedny ze skupin, do kterých se dobře promítá to, co Jung nazval stínové já. Jedná se o oblasti, které jsme na sobě nepřijali, a proto je nenávidíme.), důležité je zanadávat si a vypsat se ze svých frustrací. Netvrdím, že každá kritika je nemístná, ale když se jedná téměř a pouze o kritiku, něco není v pořádku.