O majetku, věčnosti a cestě od od víry

Osobně znám několik věřících lidí, kteří v době komunismu nesklonili hlavy a díky tomu trpěli někdy nejenom oni, ale i jejich rodiny. Zároveň víme o lidech, které utrpení a pronásledování kvůli víře od víry odvedlo. Existuje zde jednoduchá rovnice, kterou používaly mnohé režimy, když chtěli potlačit křesťanství. Začaly pronásledovat věřící s očekáváním, že to křesťanům nažene strach, který bude tak veliký, že se víry zřeknou. Tato rovnice zní logicky, když se ale podíváme na statistické údaje z naší země, ale i např. z Evropy, kdy žádný útisk kvůli křesťanské víře nehrozí, potom zjišťujeme, že křesťanů je zde čím dál méně a že církve prožívají stálý úbytek. Naopak největší nárůst křesťanů je mj. v Číně, ale i dalších zemích, kde jsou mnozí díky víře pronásledováni. Jako by zde platilo čím hůře, tím lépe – rozuměj, čím to mají křesťané těžší, tím spíše má církev předpoklady růst. Připomíná to staré rčení, že „krev mučedníků je sémě nových křesťanů“.

Proč (možná také ) církev stagnuje…

O stagnaci církve v Čechách a důvodech proč se tak děje se popsalo zřejmě mnoho papíru. Přesto se pokusím o jeden pohled, který může být alespoň pro některé určitým momentem k přemýšlení.
Byl do D.H. Lawrence, který napsal: „Svět se bojí nové zkušenosti více než čehokoli jiného. Je to jako snaha použít svaly, které ještě nikdy nebyli použity. Strašně to bolí. Svět se nebojí nové myšlenky. Jakoukoli myšlenku lze zaškatulkovat. Ale nedokáže zaškatulkovat opravdu novou zkušenost. Té se vyhýbá.“

Humor, strach a Jméno růže

Kdysi jsem četl přednášku, kterou pronesl bývalý prezident V. Havel v roce 1990 v Oslu. Havel hovořil o smíchu potažmo humoru v kontextu nenávisti. „Autenticky se dokáže smát jen ten, kdo se umí smát sobě. Pro nenavádějícího je příznačná vážná tvář, velká urážlivost, silná slova, křik, naprostý nedostatek schopnosti odstoupit sám od sebe a nazřít vlastní směšnost. Nenávidějící člověk nezná úsměv, ale jen škleb. Není schopen vesele žertovat, ale je se nakysle posmívat. Není schopen skutečné ironie, protože není schopen sebeironie“.