Hodně lidí dnes mluví o tom, že evropské hodnoty jsou oproti minulosti v úpadku. Evropa ve skutečnosti ale nikdy na žádném morálním vrcholu nebyla. Teoreticky sice byla „křesťanská“, ve skutečnosti se ale křesťansky nikdy nechovala a krutost, dekadence, zabíjení, znásilňování bylo na pořadu dne vždy. Možná jsme dnes křesťanským ideálům naopak mnohem blíže, než kdy předtím.
Snad i díky pařížskému zahájení olympiády se více než kdykoliv dříve
setkávám s povzdechem, že Evropa nenávratně směřuje ke svém konci, že
dekadence dosáhla vrcholu… Nechci polemizovat se zahajovacím ceremoniálem,
myslím, že napsáno bylo dost, že znechucení i nadšení bylo slyšet jak od křesťanů,
tak nekřesťanů. S čím nesouhlasím, je tvrzení, že „dekadence dosáhla
vrcholu“. Důvodem pak není interpretace toho, jak vypadalo zahájení
Olympijských her, ale přesvědčení, že Evropa ve skutečnosti nikdy na žádném
morálním vrcholu nebyla. Teoreticky sice byla „křesťanská“, ve skutečnosti se
ale křesťansky nikdy nechovala a krutost, dekadence, zabíjení, znásilňování
bylo na pořadu dne vždy.
Pár faktů pro osvěžení
znalostí z dějepisu: Když proběhla poprava 27 českých pánů (1620), hlavy
některých z nich pak hnily v drátěných koších na různých místech
Prahy ještě 10 let po exekuci. Jedná se o začátek třicetileté války, během níž
Evropa přišla asi o třetinu obyvatelstva. Evropská křesťanskost se projevovala
i „misijním zápalem“. Stačí si přečíst něco o pokřesťanšťování „divochů“
v Jižní a Severní Americe. Lidé jako Cortéz, Pizzaro, de Alvarado a mnozí
další se dopouštěli nejhroznějších myslitelných krutostí. Pochopitelně
s křížem na svých praporech. Hony na čarodějnice nejsou výmyslem Aloise
Jiráska, poslední z nich byla upálena dokonce až v roce 1782.
Když v Anglii
hovoříme o viktoriánské éře a spojujeme ji s ekonomickou i kulturní
prosperitou, pak je třeba dodat, že je spojena s masakrováním Bůrů,
vynalezením koncentračních táborů a dětskou prací – děti začínaly pracovat od
svých pěti let a jejich pracovní doba byla až 12–15 hodin. Obdivujeme
francouzské Versailles, ale je třeba dodat, že stavba tohoto zámku rozhodně
nebyla přehlídkou bezpečnosti práce. Podle dochovaných údajů na stavbě
pracovalo přes 36 tisíc dělníků a 6 tisíc koní. Úrazovost byla tak veliká, že
zde musel být zřízen špitál a později vznikla celá vesnice, dnešní městečko
Versailles. Podmínky dělníků nebo spíše nevolníků byly otřesné.
Evropa o křesťanství
mluvila, ale byla krutá
Mohl bych pokračovat
hrůzami minulého století, ale asi už víte, kam mířím. Evropa o křesťanství
v minulosti více mluvila, ale v reálu byla doba vždy zlá a pro mnohé
lidi děsivá. Dělat zlé věci v Božím jménu o křesťanských hodnotách
nevypovídá vůbec nic. Nedělejme si iluze o „zlatých časech“ minulosti. Nic
takového neexistuje. Současnost je stejně krutá, jen se o tom ví.
Tato skutečnost by nás
neměla překvapit. Koneckonců hned na začátku Bible čteme o bratrovraždě a
následuje jeden příběh za druhým kde vidíme, že to s člověkem není dobré. Jsem
si jist, že kdyby v kterémkoli stoletím měli lidé zbrojní arsenál jako
mají dnes, neváhali by ho použít. A klidně s modlitbou na rtech (nakonec
kněží zbraním žehnali).
Byl to Pavel, který
pro někoho možná nekorektně, ale přesně popsal ne „pár grázlů“ ale tebe a
mě: Všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu, jak je psáno: ‚Nikdo
není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;
všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro,
není ani jeden. Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest,
hadí jed skrývají ve rtech, jejich ústa jsou samá kletba a hořkost, jejich nohy
spěchají prolévat krev, zhouba a bída je na jejich cestách; nepoznali cestu
pokoje a úctu před Bohem nemají.‘ Řím 8, 9–18
Možná by někdo
namítnul: „tohle fakt není o mně, já jsem hodný člověk“. Ano, většinou snad
nepácháme zlo, které jsem výše popsal, ale popravdě někdy dokážeme být hnusní,
zlí a jsme jako lidé schopni všeho.
Jsme blíž křesťanským
ideálům
Je v pořádku,
když okolo sebe vnímáme zlo v jakékoliv podobě, je správné, když ho
nenecháme působit, ale neříkejme, že Evropa nebo svět je na vrcholu úpadku. Je
pouze na vrcholu možností se zničit. Dnešní doba je alespoň méně pokrytecká,
pokud Boha odmítá. Prostě jen přitakává realitě a my jako věřící s tím
můžeme něco dělat.
Dokonce je dnešní
Evropa v mnoha ohledech blíže ideálům Bible, než tomu bylo dříve! Třeba
v rovnosti před zákonem, péči o staré a nemohoucí, důstojnosti života atd.
Ani, není to zdaleka dokonalé, ale veřejné popravy se nekonají, lidé se
nenatahují na skřipec, máme svobodu vyjádřit svůj názor, můžeme volit, a to
včetně žen, existuje vymahatelnost práva, právo na vzdělání, je zakázána dětská
práce atd. Že je to normální? Pokud byste si představili dějiny jako poloúsečku
(nevíme, kdy skončí), pak se jedná jen o velmi malý výsek dějin.
Tedy buďme vděčni za
to, v jaké době žijeme, a využijme možností, které se nabízí k tomu,
abychom přinášeli světlo evangelia. Nazývejme věci pravým jménem, ale dejme do
svých interpretací méně apokalyptiky a více naděje…
(Psáno pro magazín Proboha)
1 komentář:
Křesťanství myšlenkově nebyla žádná výhra pro společnost, to je zřejmé. Jiné religionistické komunity byly myšlenkově na mnohem vyšší úrovni než křesťanství. Společnost je však na tak nízké vzdělanostní úrovni, že na ni zbylo jen to křesťanství.
Okomentovat