Sedm posledních slov našeho Spasitele z kříže – meditační texty k velikonočnímu úklidu duše.

Když jsem pročítal velikonoční poselství, nikdy jsem si nevšiml nějaké logické posloupnosti v tom, co Kristus řekl z kříže. S těmito sedmi větami jsem se setkal až skrze známé dílo J. Haydna, které doporučuji, si k těmto textům pustit. Pokud chcete velikonoční týden projít i s pomocí těchto textů, zde je pár myšlenek vedoucích k osobnímu zamyšlení a meditaci. Texty mohou sloužit k určitému velikonočnímu úklidu duše.

Chvály nebo zpěv nebo zpěv a chvály nebo?

Během svojí práce v církvi, jsem nahlédl do desítek sborů, konal mnoho vizitací a nepamatuji si, že by si lidé příliš stěžovali na kázání. Pokud ano, potom se nejednalo o něco, co by rozdělovalo sbor. O to více emocí jsem zažil ohledně hudby nebo tzv. chval. Tam někdy vztek a emoce tekly. Proč? Přece klíčové by mělo být slovo, nikoli hudba. Je to proto, že hudba má obrovskou moc a to dokonce takovou, že někdy převyšuje slovo.

Domnívám se, že je to proto, že hudba oslovuje především city, kdežto slovo rozum.

Čtyři nebezpečí v duchovním vedení

Německý psycholog W. Schmidbauer v knize „Syndrom pomocníka“ definuje čtyři nebezpečí, kterým jsou vystaveni pracovníci v pomáhajících profesích. Dovolil bych si dodat, že podobným nebezpečím jsou vystaveni i duchovní. Snad mi čtenáři odpustí, že se nebudu snažit každý tento typ podložit nějakou typologií z Bible. Viděl jsem podobné pokusy u některých „pokřesťanštěných“ psychologických testů a přišlo mi to zbytečné a přitažené za vlasy.

Je plný úvazek v církvi či misii správná varianta?

Na moje poslední blogy, které se týkaly plnočasových pracovníků a lidí v pomáhajících profesích, reagovalo poměrně dost lidí. Někteří osobně, někteří v diskusích. Jsem rád, když se občas povede vyvolat smysluplnou diskusi. Pojďme se podívat na ještě jeden zajímavý aspekt.

Na dvou místech apoštol Pavel připomíná, že nebyl místnímu sboru na obtíž, protože si vydělával na práci vlastníma rukama (1 Tes 2, 16 a 2 Tes 2, 9).