Stvořil Bůh svět v sedmi dnech?

Jen málokteré otázka dokáže dát diskusi mezi křesťany takové emoce, jako je otázka stvoření. Někteří křesťané tvrdí, že záznam prvních veršů Genesis je doslovným záznamem na úrovni vědecké výpovědi a někteří jdou dokonce tak daleko, že ty, kdy by zastávali jiný pohled, nepovažují za „biblicky věřící křesťany“.
Na podporu sedmidenního stvoření vytahují různé vědecké argumenty, které mají dokázat, „že Bible má přece pravdu“. Na druhé straně křesťanského spektra jsou zastánci inteligentního designu, kteří záznam o sedmi dnech stvoření za vědeckou výpověď nepovažují a spíše se snaží ukázat jednak na některé slabiny evoluční teorie a pak hlavně na to, že svět musí mít počátek daný inteligentním Bohem. Mezi těmito dvěma póly je mnoho odstínů a pohledů.

Mám za to, že hlavní problém není na straně „vědeckých argumentů“, ale v otázce jak interpretujeme první kapitoly Bible nebo řečeno trochu vyhroceněji, zda je máme brát doslova. Lze se na příběh o stvoření dívat jako na prosté konstatování faktů, které se staly tak, jak je to psáno? Osobně mám za to, že první kapitoly Bible nejsou doslovným záznamem, jak to tehdy bylo. Řečeno s J. Stottem „Bůh zřejmě nikdy nezamýšlel, že by se Bible měla stát vědeckou učebnicí. Čtenářům by mělo být zřejmé, že Genesis 1 je velmi osobně zpracovaná, překrásná báseň.“ (Stott J., Rok s Biblí, s. 12) V podobném duchu píše Jan Sokol: „Bible vznikla dřív než věda a starým Izraelcům záleželo především na jiných věcech: jak mám rozumět sám sobě? Jaký má smysl to, v čem žiji a co dělám? Když vznikla věda a začala se zabývat i tím, jak vesmír a Země vznikly, došlo k docela jinému „scénáři“, který netrval šest dní… všem se zdálo, že je to tvrzení proti tvrzení a tak vzniklo známý konflikt „vědy a víry“. Ale není to přece jen veliké nedorozumění? Chtě ten dávný příběh opravdu odpovědět na ty otázky, na které odpovídá věda, kosmologie? Nemluví o něčem úplně jiném?“ (Sokol J., Čtení z Bible s. 255) Jan Heller na otázku jak sladit biblickou zprávu o stvoření s evolučními teoriemi odpovídá, že „klíčové na zprávě o stvoření je, že člověk rozpoznává, že mu Pán Bůh dal na zemi domov, což je naprostý opak pohanských představ, ve kterých bozi stvořili člověka jako svého otroka.“ (Heller J., Znamení odkazující k nebi s. 73) Vybral jsem tyto tři muže proto, že jsou pro můj život duchovní inspirací, zároveň jim jen málokdo může upřít obrovskou teologickou erudici. 

S podobnými pohledy bychom se ale setkali i v mnoha dalších publikacích či pohledech na otázky stvoření.

Styl psaní prvních kapitol Bible prostě není vědeckým záznamem, což ho ale vůbec nesnižuje. Jen hlupák by si myslel, že jedinou pravdu má věda a správné je pouze to, co si lze změřit, zvážit a vyfotit. Mnoho oblastí života těmito testy neprojde, a přesto o nich nepochybujeme. Zároveň věda nemá vyčerpávající odpovědi, jak vznikl vesmír a do dnes přichází s hypotézami, nikoli s jedním pro vždy platným a nevyvratitelným vysvětlením. Pochopitelně problémem je, když se z vědy stane nástroj ideologie – včetně ideologie anti-náboženské. Pak totiž ztrácí nezaujatost a objektivitu.

Nechci se v tomto krátkém článku pouštět na pole podpory té které vědecké teorie, která by podpořila „mojí“ hypotézu.  Není to pouze díky mé nedostatečné erudici, ale především proto, že jsem přesvědčen, že klíčem k prvním kapitolám Genesis není věda, ale jak daný text čteme, co od něj očekáváme a co si myslíme, že od něj očekávali čtenáři, kterým byl adresován.  Mám za to, že pro ně bylo úžasné slyšet, že slunce, měsíc, hvězdy nejsou bohové, ale jen svítilny, že nad celou zemí vládne jen jeden Hospodin – stvořitel, který dokonce o svoji vládu s nikým nebojuje, ale jen řekne a stane se. Že není omezen na chrám, ale celá země je jeho chrámem, že vládu nad zemí nemá chaos, který je člověku nepřátelský, ale řád, který je Božím dílem. Zároveň že Bůh – Stvořitel je Bohem sestupujícím, který se sklání k člověku a nabízí mu svoje moudré vedení. Tyto a mnohé další myšlenky oslovovaly svým osobitým literárním jazykem Boží následovníky kdysi a stejně tak je oslovují i dnes. Proto zprávu o stvoření tak rád čtu, proto mi přijde nesmírně inspirativní a zároveň mám za to, že se tato zpráva nijak s vědou nehádá…

Respektuji křesťany, kteří věří v doslovný záznam sedmi dní, zároveň sám sebe, ale i mnohé další nepovažuji za nebiblické, když si o stvoření myslíme něco jiného.