Před pár dny Parlament hlasoval o prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří prchají před ruskou genocidou. V drtivé většině se pak jedná o ženy a děti. Vízum o dočasné ochraně umožňuje těmto lidem prvních pět měsíců využívat bezplatné zdravotní pojištění a umožňuje jim přístup na trh práce (podrobnější informace lze snadno dohledat). Dočasná ochrana byla zatím v Česku udělena více než 463 tisícům osob. Pro prodloužení byla vládní kolice, hlasování se zdrželi poslanci SPD a ANO. Zároveň je třeba dodat, že zdržet se znamenalo nepodpořit dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny.
U prokremelské SPD bych tento postoj čekal, ale proč takto hlasovalo ANO? Proč změnilo svůj postoj? Minule totiž hlasovalo pro. Proč nikdo z jeho poslanců nenašel odvahu postavit se proti cynismu a populismu svého guru?
Je třeba zopakovat, že na Ukrajině dál probíhá vraždění civilistů, je systematicky bombardována infrastruktura, Rusko svojí krutostí kleslo na úroveň ISIS, ruská agrese postrádá jakékoliv ospravedlnění. Utíkají k nám především ženy a děti, které tak nečiní proto, že se chtějí mít lépe, ale proto, že chtějí přežít. Nevyžívají se v tom, že musí pryč od svých mužů a tátů a že jdou do nejistoty. Pomoc zoufale potřebují a poslanci ANO to moc dobře vědí.
Výmluvy Aleny Schillerové, že „nejsou dopracovány nástroje sociální podpory“ a že „Lex Ukrajina nic neřeší“, nedávají smysl. Tím, že Ukrajincům zatípneme dočasnou ochranu, jim přece nepomůžeme.
Předseda hnutí ANO cynismus svůj i svých věrných zdůvodnil před hlasováním tím, že „nejsme ve válce a že se tato vláda na válku neustále vymlouvá“. Jinými slovy nás v Česku se to netýká… Z jeho slov mrazí. Zároveň si představte, kdyby tento člověk ovládal Poslaneckou sněmovnu nebo se stal prezidentem. Kdyby ovládl sněmovnu, pak by Ukrajinci měli smůlu, kdyby byl prezidentem, pomoc by se komplikovala. Zároveň bychom slyšeli populistická hesla, že „musíme především myslet na vlastní lidi“. Na téměř třetinu národa to totiž zabírá… smutné.
Jiná věc je, že ve válce jsme. (Zatím) na nás nepadají bomby, protože ty padají místo nás na Ukrajinu, jenže jak Putin mnohokrát řekl, jeho touha je návrat do časů před rozpadem SSSR. Tedy před událostí, kterou považuje za geopolitickou tragédii. Věřte, že kdyby to šlo, Putin by se na Ukrajině nezastavil. Jsme ale ve válce hybridní, ve které jsou Rusové velmi zdatní. Tím, že na Ukrajinu dodáváme zbraně, se do války zapojujeme.
ANO s prokremelskou SPD se snaží vyvolat pocit, že nás pomoc Ukrajině ruinuje. Jistě, že nás pomoc Ukrajincům něco stojí, ale realita je taková, že na pomoc jde něco málo přes 1 % rozpočtu. K tomu ministr financí Stanjura dodal, že „ti, kteří říkají, že pomáháme ukrajinským uprchlíkům před válkou na úkor českých občanů, tak neumí číst v rozpočtu. Oni umí, ale nechtějí říci pravdu.“ I kdyby to bylo ale víc, pomáhat potřebným má smysl.
Nechci příliš psát o politice, hejtů, které kvůli tomu dostávám, je skutečně hodně. Jenže to, co popisuji, je věcí etickou a o tom jako křesťané mluvit máme, možná v některých situacích i musíme. Je třeba pomoci „vdově a sirotkovi“, je třeba mít soucit s tím, kdo přišel o domov. Nakonec příběh jedné rodiny bez domova si budeme za pár dní připomínat…
1 komentář:
Na společnost měla velký vliv vláda KSČ. Mnoho lidí si myslí, že KSČ byla lepší než fašismus, a možná je to dobře. Hnusné praktiky jaké používali komunisté proti lidem, kteří s nimi nesouhlasili je lepší když nikdo moc nezná, protože to naprosto neuvěřitelné.
Okomentovat