Na Wikipedii jsem se dočetl, že rozbuška je prvotní stupeň iniciace trhavin. Tedy stačí jí „iniciovat“ a nastane výbuch. Je-li řízený, pak je vše v pořádku, je-li neřízený, je zle a následky bývají tragické.
Když nastala pandemie, pro společnost to bylo jako rozbuška, která nás ale sjednotila. Mnoho lidí šilo roušky, pomáhalo potřebným a mnozí se upínali k nalezení vakcíny. Jenže situace se dramaticky změnila a postupně máme co do činění se dvěma druhy virů. Jeden se jmenuje covid-19, druhý rozdělení. První likviduje životy, zdraví a ekonomiku, druhý pak vztahy a působí jako výše zmíněná rozbuška. Rozbuška, která může zapálit „cosi“, co přesně nedokážeme pojmenovat.
Jsme svědky toho, že jedni vidí v druhých sobecké a nezodpovědné jedince, kterým kladou za vinou přeplněné nemocnice. Druzí naopak vidí v první skupině zmanipulované a vystrašené ovce, které se nechaly obalamutit nadnárodními farmaceutickými koncerny. Smutné je, že diskuse mezi těmito dvěma skupinami v podstatě už neexistuje. Tzv. „diskuse“ v lepším případě končí tím, že jedni druhým kopírují nejrůznější statistiky, které podporují ten či onen názor. V horším případě diskuse skončí urážkami a nadávkami (to jste nakonec mohli vidět i pod mým blogem o očkování). Zároveň obě strany nedokážou pochopit, že ti druzí jim nerozumí. Důvody onoho neporozumění jsou, žel, často přičítány morální pokleslosti té které strany. Jinými slovy neznalost není připisována nedostatku informací ale ignorantství nebo nižší morálce.
Navíc čím více se stupňují represe, tím více roste vztek, frustrace, někdy i nenávist. Toto je rozbuška do už tak hluboce rozdělené společnosti, která ještě nevychladla z voleb. Je třeba poctivě dodat, že na obou stranách barikád jsou morální, chytří a vzdělaní jedinci, kteří si v tomto ale nedokážou porozumět.
Já sám jsem očkovaný a myslím, že je to krok správným směrem. Svoje rozhodnutí jsem udělal tak, jako to dělám s jinými oblastmi života, kterým nerozumím. Radím se s odborníky. Proto jsem v případě očkování dal na radu několika svých známých, a třeba dodat, i kvalitních lékařů. Prostě nejsem virolog ani lékař a zároveň se držím hesla „ševče, drž se svého kopyta“.
Proč o tom píšu? Myslím, že nastalá situace už je a bude pro církev velikou prověrkou. Jde totiž o to, že „očkovat/neočkovat“ hluboce zasahuje emoce mnohých lidí, v případě křesťanů i jejich víru. Třeba v těchto otázkách: Jak můžete chodit do jednoho sboru se „zmanipulovanou ovcí“? S nezodpovědným a sobeckým člověkem, který kašle na očkování? S někým, kdo se nechal „očipovat“? Kdo podporuje svým očkováním nadnárodní farmaceutické koncerny? Kdo souhlasí s tím, že neočkovaní nesmí na bohoslužby (k tomu ještě nedošlo, ale co když)?
Několikrát jsem byl v některých sborech přítomný diskusím na toto téma a rychlost, s jakou se rozpalovaly hlavy, byla závratná. Naštěstí ale obě strany včas zjistily, že se nedohodnou, a zklidnily se. A někdy může být i dohoda o nedohodě řešením.
V čem je a bude situace okolo covidu jiná? Možná v tom, že bude strašně těžké se domluvit a ovládnout emoce, protože budeme mít pocit, že ti na druhé straně nás ohrožují. Zároveň si připusťme, že rozdělení, které covid do církve přináší, je další velmi nebezpečný virus. Budeme schopni se mu ubránit?
